Káhira - Značnou nervozitu pociťuje v poslední době převážně sunnitský arabský svět ze sílícího šíitského vlivu. Bouří se proti takzvané šíitské ose Hizballáh-Írán. Egypt se například snaží vyvolat nálady proti libanonskému Hizballáhu a proti Teheránu, ale není v tom sám. Obavy z šíitů má i Bahrajn, Jordánsko, Maroko, Saúdská Arábie, Jemen, Sýrie a v podstatě i Rusko, které se šíitským světem sousedí na svých jižních hranicích. Sunnitsko-šíitský příkop už sahá od Perského zálivu až po severní Afriku, šíité jsou obviňováni z toho, že se snaží verbovat nové stoupence pro své náboženské principy a ideologii.
Jak ve Studiu ČT24 uvedla odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová, tradiční muslimské režimy se především obávají revolučního íránského režimu a skutečnosti, že se íránskému prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi daří šíitské obyvatelstvo v muslimských zemích aktivizovat.
V egyptských médiích loajálních vládě je proto například generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh zobrazován jako hrbatý skrček v kostýmu Santa Clause a Írán je obviňován z dodávání zbraní do Súdánu, odkud se pak přes poušť dopravují do Egypta a z něj se pašují do palestinské Gazy. Ve vazbě v Káhiře sedí 25 údajných členů Hizballáhu, po dalších příslušnících tohoto šíitského hnutí egyptská policie pátrá. V Gaze prý už byli spatření první íránští školitelé.
Jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih podezřívá „jednotlivé buňky Hizballáhu“ a Írán z podpory šíitských vzbouřenců kolem Jemence Abdala Malika Húsího, syna duchovního Badra ad-Dína Húsího, který usiluje o vytvoření šíitského režimu v Jemenu. Britský institut Chatham House napsal koncem loňského roku ve studii o Jemenu, že prezident Sálih rozdmýchal strach sunnitské vládnoucí rodiny v Saúdské Arábii z šíitských nepokojů na jemensko-saúdské hranici, aby tak od Saúdů dostal peníze a munici pro pokračování své války proti povstalcům.
Strachem z posílení osy Hizballáh-Írán trpí i Bahrajn, v němž sunnité vládnou většinově šíitskému obyvatelstvu, a Saúdská Arábie, kde žije šíitská menšina především ve východní oblasti bohaté na ropu.
Alí Akbar Núrí, důvěrník íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, v únoru prohlásil, že Bahrajn je vlastně jen íránská provincie. V Bahrajnu zavládlo pobouření. Pár dnů nato pak Maroko kvůli tomuto výroku přerušilo diplomatické vztahy s Íránem. Podobně jako egyptské vedení, které Hizballáh obviňuje ze snah obrátit sunnitské Egypťany na šíity, tvrdí teď i marocká vláda, že Írán údajně chce v této severoafrické zemi verbovat nové stoupence pro své náboženské principy a ideologii.
Jedině Katar, který se konferencemi, zprostředkovatelskými iniciativami a svou spornou televizní stanicí Al-Džazíra snaží etablovat jako arabský mocenský faktor, nemá s Íránci a jejich libanonskými spojenci problém - spíše naopak.
