Washington/Jerevan - Barack Obama se dostal do sporu s Tureckem. Podle Ankary jednostranně vykládá historii, když mluví o masovém vraždění Arménů tureckou armádou před 94 lety. Spokojen ale není ani arménský Jerevan, podle něj byl Obama naopak příliš mírný. Americký prezident nazval masakry Arménů z doby první světové války „jednou z největších ukrutností 20. století“. Turkům se nelíbí, že zmínil jen arménské oběti.
Obama svým prohlášením rozzlobil Turky a Armény
Turci připomínají, že ve stejné době umíraly také stovky tisíc tureckých obyvatel Osmanské říše. „Toto prohlášení nereflektuje realitu, je to nepřijatelná interpretace historie. Zmiňuje jen některé incidenty té doby, což rozhodně nepřispívá ke zlepšení vztahů mezi oběma národy,“ kritizoval Obamova slova turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
Ankara navíc tradičně odmítá, že by v letech 1915 až 1917 Osmani povraždili až milion a půl Arménů, jak odhadují nezávislí historici. Na Obamovu řeč reagoval i Jerevan. Tomu naopak vadí, že nepoužil termín genocida, přestože jako prezidentský kandidát volal po jejím mezinárodním uznání.
„Mezinárodní uznání a odsouzení genocidy Arménů je věcí obnovy historické spravedlnosti,“ prohlásil arménský prezident Serž Sarkisjan. Obama přitom ocenil, že se v poslední době vztahy mezi Ankarou a Jerevanem zklidňovaly. Obě země mají stále uzavřené hranice, před roztržkou ale naznačily, že by přechody mohly otevřít.
„Všechna ta jednání mají symbolický význam. Mít otevřené hranice hlavně znamená mít i otevřenou mysl a postavit se k minulosti čelem,“ dodává Hayk Demoyan, ředitel muzea genocidy v Jerevanu.
Osmanská říše v roce 1915 rozhodla o přesídlení Arménů do syrské pouště, poté co ruská vojska na arménském území zničila tureckou armádu. Velitelé z porážky vinili právě Armény. Následné hromadné přesuny doprovázely hromadné masakry. Turecko ale vždycky tvrdilo, že šlo jen o ojedinělé excesy. Na použití výrazu genocida Arménů Ankara tradičně reaguje velmi vznětlivě.
Serž Sarkisjan