Klaus a Fischer si vyměnili nejvyšší státní řády

Vídeň - Rakouský prezident Heinz Fischer při své návštěvě Česka předal svému protějšku Václavu Klausovi nejvyšší státní vyznamenání - velkokříž Rakouské republiky. Klaus na oplátku Fischerovi předal české nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva. Oba státníci na společné schůzce probírali Lisabonskou smlouvu nebo české předsednictví EU. S rakouským prezidentem už včera ve Vídni mluvil reportér ČT Jan Moláček. Rakouský prezident přijíždí do Prahy na Klausovo pozvání. Po setkání s hlavou státu se sejde i se šéfy obou parlamentních komor. Fischer zůstane v Česku do pátku; to by se měl sejít se svým jmenovcem, premiérem Janem Fischerem a promluvit by měl k českým a rakouským podnikatelům.

Klaus nejvyšší rakouský řád dostal za „zásluhy o Rakouskou republiku“. Rakouská vláda s jeho vyznamenáním souhlasila. Udělení řádu navrhl rakouský ministr zahraničí Michael Spindlegger. Jeho mluvčí dnes ale uvedl, že iniciativa vzešla z rakouské prezidentské kanceláře, která se kvůli prezidentově návštěvě prý na „výměně řádů“ dohodla s Prahou. Rakouská prezidentská kancelář se zase nechala slyšet, že vyznamenávání navrhla česká strana a „slušnost velí“ hostitelovu nabídku přijmout. Prezidentův mluvčí Bruno Aigner označil řád za symbol dobrých vztahů obou zemí.

Agentura APA uvedla, že nejvyšší rakouské vyznamenání dostane člověk, který blokuje přijetí Lisabonské smlouvy. Většina českých senátorů schválila smlouvu minulou středu. Klaus ale patří k největším odpůrcům dokumentu. Prezident Fischer je zdrženlivý: „Rozhodnutí českého Senátu jsme vzali s respektem na vědomí jako proevropský krok.“ O Lisabonské smlouvě oba státníci hovořili i na společné schůzce. „Shodli jsme se, že se neshodneme, to ale není nic nového,“ okomentoval to Fischer.

Tématem obou politiků bylo také české předsednictví Evropské unii, které kvůli svržení vlády podle mínění mnoha pozorovatelů zkrachovalo. S tím ale prezident Fischer nesouhlasí. „Slovo krach bych nepoužil. Svou návštěvu chci využít i k tomu, abych českým partnerům řekl, že české předsednictví v některých bodech postupovalo velmi rozvážně a úspěšně,“ uvedl. Řeč přišla i na Benešovy dekrety a dopravní spojení mezi oběma zeměmi. Václav Klaus navrhl, aby se zasadili o co nejrychlejší zlepšení silničního a železničního spojení.

„Rakouští experti hlásí, že s Temelínem nejsou spokojení“

Odpůrci jaderné energie z hornorakouské organizace Atomstopp včera otevřeným dopisem Fischera vyzvali, aby s českými politiky mluvil i o odstranění „bezpečnostních závad“ temelínské jaderné elektrárny. Aktivisté tvrdí, že se nedostatky nenapravily, a neplní se tak mezistátní dohoda z Melku z počátku desetiletí. „Rakouští experti nám hlásí, že sice s Temelínem nejsou spokojení, ale výměna informací podle nich nabrala na kvalitě. To je něco, z čeho bychom měli mít radost,“ řekl k tomu Fischer.

Aktivisté se obávají toho, že Česko plánuje dostavbu elektrárny. Podle nich není český zákon, který požaduje posouzení dopadů chystaných záměrů na životní prostředí, v souladu s právem EU. Kvůli „přetrvávajícím závadám a rozšíření elektrárny“ budou ve spolkové zemi Horní Rakousy vyžadovat plošné cvičení pro případ katastrof, uvedli v dopise. Rakušané proti Temelínu vystupují dlouhodobě.

Rakousko neotevře pracovní trh kvůli nezaměstnanosti

Česko zase sousední stát kritizuje třeba za to, že ani po pěti letech po rozšíření EU neotevřel občanům nových členských zemí svůj pracovní trh. „Hospodářská situace je velmi složitá, ze všech stran přicházejí zprávy o rostoucí nezaměstnanosti, bohužel také v Rakousku, a to s relativně prudkou křivkou směrem nahoru. Z tohoto důvodu se rakouská vláda a parlament chtějí vyvarovat všeho, co by v této oblasti mohlo vést k jakýmkoliv obavám a nejistotám,“ vysvětluje Fischer.

Fischer navštívil ČR naposledy loni v srpnu. S Klausem se tehdy sešel v Mikulově, kde si připomněli 40. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa a rakouskou pomoc emigrantům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 27 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 53 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...