Praha - Až dvě miliardy dolarů potřebují podle OSN nejchudší státy světa, aby dokázaly bojovat s důsledky změny klimatu. Nová zpráva organizace uvádí, že nejvíc ohroženy jsou africké země a malé ostrovní státy. Vědci mezitím upravili své odhady důsledků tání antarktických ledovců. Nové výpočty a zpřesnění mění dosavadní scénář, o moc lepší vyhlídky však nepřináší. Prognóza předpovídá zvýšení hladiny světových moří „jen“ o 3 metry a 30 centimetrů, píše časopis Science.
Hladina moří stoupne méně, než se čekalo
Pokud se postupně rozpadne takzvaný Západoantarktický ledový příkrov, jeden z největších na světě, nezvedne se tedy hladina oceánů o pět až šest metrů, jak se původně předpokládalo. „Zvýšení hladiny moří je považováno za jeden z nejvážnějších důsledků změny klimatu, pokud stoupne o 1,5 metru, jen v Bangladéši to vyžene z domovů 17 milionů lidí,“ tvrdí glaciolog Jonathan Bamber z Bristolské univerzity.
Nejde však jen o tání ledovců. Především chudé země ohrožují i další přírodní katastrofy, se kterými se samy nedokážou vypořádat. „Setkal jsem se s rodinami, jejichž úrodu zničilo sucho. Viděl jsem děti, které o domovy připravily záplavy a bouře. Viděl jsem hořící lesy a tající ledovce. Miliardám lidí hrozí nebezpečí,“ varuje generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Generální tajemník OSN proto vyzval vyspělé státy, aby pomohly těm rozvojovým vybudovat systémy včasného varování nebo třeba krizové plány pro případy nenadálého sucha. Podle zprávy Komise pro změnu klimatu a rozvoj budou na taková opatření potřeba až dvě miliardy dolarů.
„Pracujme společně, abychom uzavřeli dohodu. Dohodu, která pomůže těm nejzranitelnějším, aby se přizpůsobili měnícímu se klimatu,“ řekl Pan Ki-mun. Nová smlouva by měla vyjasnit, jak největší znečišťovatelé světa omezí nebo sníží své emise. Klíčovou zůstává otázka, jak neomezit průmyslový růst. Dohoda by měla být na světě do prosincové konference OSN o klimatu v dánské Kodani.
Pan Ki-mun