Medveděv varoval před případnou další plynovou krizí

Chabarovsk - Plyn byl hlavním tématem summitu Evropské unie a Ruska. Ruský prezident Dmitrij Medveděv chce předejít případné další krizi s dodávkami plynu do Evropy, chce proto naplnit zásobníky v Ukrajině. Medveděv také požádal, aby v případě dalšího konfliktu převzala část zodpovědnosti i Evropská unie.

Dmitrij Medveděv dal na dnešní tiskové konferenci jasně najevo, že Rusko nepřistoupí na energetickou chartu tak, jak ji formulovala EU. Jde o dokument, který by měl liberalizovat evropský energetický trh.

Ruský prezident Medveděv zároveň opět nenechal svět na pochybách, kdo podle Moskvy plynovou krizi z přelomu loňského a letošního roku zavinil: „Máme pochyby o ukrajinské platební schopnosti. Jsme připraveni pomoci, ale chtěli bychom, aby část odpovědnosti převzala i EU. Na naší straně nejsou žádné problémy, vše je v pořádku. Ujištění by měl dávat ten, kdo má za plyn platit,“ řekl Medveděv s tím, že by se pro jistotu měly naplnit ukrajinské zásobníky plynem. 

Kromě plynu jednali předseda Evropské komise José Manuel Barroso, vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana a český prezident Václav Klaus jako představitel předsednické země s ruským prezidentem i o projektu Východního partnerství. 

Medveděv nad ním vyjádřil pochyby, obává se, zda není projekt Evropské unie a šesti postsovětských států namířen proti Rusku. Medveděvovi se především nelíbí, že by s unií měla spolupracovat například Gruzie nebo Ukrajina. 

„Hlavní myšlenka Východního partnerství je výhradně pro něco, ne proti někomu,“ ujišťoval na summitu Klaus.

„Někteří členové Evropské unie přímo říkají, že program Východního partnerství má oslabit vliv Ruska. To není fér. My o vliv neusilujeme,“ opáčil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Dmitrij Medveděv:

„Některé země přijímají tento projekt jako partnerství proti Rusku. Nepřáli bychom si, aby se východní partnerství přeměnilo v partnerství proti Rusku.“

K žádným větším roztržkám nicméně v Chabarovsku ve sporných tématech, jako například energetika, politika Ruska v Gruzii nebo bezpečnostní otázky, nedošlo. Na přetřes nepřišel ani radar, a to ani při soukromé schůzce ruského a českého prezidenta.

Všichni účastníci summitu zdůrazňovali. „Jednání zvýšilo vzájemné pochopení pozic v mnoha otázkách i důvěru, která je tak nezbytná a důležitá,“ zhodnotil schůzku Klaus.

Vztahy mezi unií a Moskvou pošramotila loni v srpnu rusko-gruzínská válka o Jižní Osetii a lednový rusko-ukrajinský spor o plyn. Moskva nyní opět varuje Evropu, že plynová krize s Ukrajinou se může zase opakovat, pokud se nenajdou peníze na plyn pro zaplnění ukrajinských podzemních zásobníků. 

Vrcholná schůzka na ruském Dálném východu byla v ruských médiích překřtěna na jednu z nejodlehlejších i nejsložitějších, vzhledem k množství sporných bodů v agendě a ochlazení ve vztazích mezi unií a Moskvou.