Klajpeda - Piloti českých stíhaček Jas-39 Gripen, kteří jsou od začátku měsíce zodpovědní v rámci Severoatlantické aliance za ochranu vzdušného prostoru tří pobaltských republik, mají za sebou první ostrý start. Ve čtvrtek zasahovali proti civilnímu letounu, který narušil bezletové příhraniční pásmo na hranici Litvy a Ruska. Česká letka hlídala podezřelý stroj až do jeho přistání poblíž Klajpedy.
Poplach nad Pobaltím, čeští piloti zasahovali
Piloti z Čáslavi převzali od května odpovědnost za klid na nebi Litvy, Lotyšska a Estonska od dánských kolegů. Dnes si tady poprvé vyzkoušeli ostrý start. Piloti Roman Svoboda a Jiří Čermák zaznamenali německý civilní letoun, když narušil bezletové příhraniční pásmo.
„Letouny startovaly proti narušiteli, který vnikl do prostoru území Litvy z oblasti Ruska, údajně se jednalo o letoun s německými poznávacími znaky,“ uvedl pro ČT vojenský analytik Martin Koller.
Studio ČT24 o letounech JAS-39 Gripen (zdroj: ČT24)
Pilotům se nepodařilo navázat s cizím pilotem radiové spojení, šli proto do ostré akce. Dostali rozkaz, že se mají k podezřelému letadlu přiblížit, aby zjistili, zda se nestalo na palubě cizího letounu něco neobvyklého.
To ale posléze čeští piloti vyloučili. Stroj nicméně sledovali až do jeho přistání poblíž Klajpedy. Celý incident bude nyní vyšetřovat litevský úřad pro civilní letectví.
Jak postupují piloti v podobných případech?
Vojenský analytik Martin Koller přiblížil ve Studiu ČT24, jak mají piloti v podobných případech postupovat. Takový stroj, který naruší cizí vzdušný prostor, může být jak letoun, který ztratil navigaci, stejně tak se ale může jednat o letoun, který může být vybavený špionážní technikou a přitom je civilně označen.
Proto se nejprve stíhačky střežící vzdušný prostor přiblíží k letounu na oční kontakt. Všichni piloti jsou takto schopni rozlišit typ a označení letounu. Poté se pokoušejí s cizím letadlem spojit. Když nereaguje, předlétnou stíhačky před něj a máváním křídly mu dávají signál, že jej navedou k přistání na letišti.
Pokud ani na to nereaguje, následují varovné průlety, které mají přinutit cizího pilota ke spolupráci. Když ani to nezabere, přikročí piloti k útočným náletům. Další fází je pak varovná střelba. Poslední možnost, jak odvrátit nebezpečí, je přímá střelba na cizí letoun.
Piloti čtyř českých stíhaček Jas-39 Gripen převzali od května na čtyři měsíce odpovědnost za vzdušný prostor tří pobaltských republik. Spadají pod stejné operační velitelství Severoatlantické aliance. Litvu a dva další pobaltské státy chrání aliance vlastními silami už od roku 2004. Češi jsou dvacátým kontingentem v této misi naplánované nejméně do roku 2011.
JAS-39 Gripen