Praha - Již po osmé se dnes koná Evropské fórum vědy a techniky. Na Vysoké škole ekonomické v Praze se diskutuje zejména o propojení vědy, ekonomiky a politiky v období světové ekonomické krize. Konference se účastní mimo jiné nositel Nobelovy ceny za chemii Kurt Wütrich, ředitelka výzkumu French National Scientific Research Center Dominique Langevin či předseda ČSSD Jiří Paroubek. Po dopoledním bloku ústředních přednášek probíhá několik kulatých stolů, například na téma etických hranic ve vědě. Konferenci pořádá společnost Česká hlava.
Na Evropském fóru vědy a techniky se hledá cesta z krize
Pořadatelé očekávají, že většina příspěvků se bude věnovat aktuálnímu tématu - světové ekonomické krizi. Pokusí se odpovědět na otázky: „Jestli věda bude ještě větší chudinka, než zatím v Evropě je, nebo naopak (ekonomická krize) dá motor k tomu, aby se více investovalo do vědy. Protože z ekonomické recese se jinak než bez inovací ani firmy, ani státy nemůžou dostat,“ uvedl Václav Marek ze společnosti Česká hlava.
Fórum se pokouší najít cestu ze zaostalosti evropské vědy v porovnání s americkou či asijskou a hledá východiska ze skutečnosti, že z Evropy odchází například do Spojených států velmi mnoho vědců. Podle odhadů z roku 2004 pracovalo v USA podle informací České hlavy 100 000 vědců z Evropy. V roce 2007 tři čtvrtiny profesorů působících na deseti nejprestižnějších amerických univerzitách získaly své vzdělání mimo USA.
GALERIE
videogallery_00056156
Z toho také plyne, že ze 76 nejprestižnějších univerzit světa jich je 67 v USA a pouhých osm v Evropě. Přepočteno na plný úvazek připadalo v roce 2006 v EU 5,7 výzkumníka na 100 obyvatel, zatímco v USA 9,3 a v Japonsku 10,7. Zatímco výkonnost evropské vědy stagnovala, v Číně například vzrostla o 50 procent.
Dalším problémem je prostředí, ve kterém převažuje institucionální podpora nad výrazným oceňováním excelentního výzkumu, kde se dostává podpory i podprůměrným odvětvím a týmům, není motivující pro mladé vědce, kteří často hledají uplatnění v zahraničí.
Privátní firmy dostatečně nefinancují výzkum a inovace
Na konferenci se rovněž probírá problém, že privátní firmy do inovací nedávají dostatečné množství peněz. „Statistiky jsou neúprosné. V loňském roce se množství peněz, které šly z privátní sféry do vědy, snížilo. Nevíme, co udělá krize,“ řekl Marek.
Přesto se však objevují náznaky, že by se mohla situace ve vědě zlepšit. „V Americe už jsou jasné indicie, že firmy začínají masivně investovat právě do inovací,“ uvedl však Marek s tím, že na druhou stranu tu zůstává věčný problém. „Firmy dosahují zisku, aniž inovují. Nemají důvod dávat peníze do výzkumu,“ dodal.