„Paliativní péče má odstraňovat především příznaky základního onkologického onemocnění, případně nežádoucí účinky onkologické léčby,“ uvedla Tesařová. Sám pacient informuje o tom, jestli je paliativní péče úspěšná a jestli je únosná jeho kvalita života.
Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí Čechů a Češek po srdečně cévních onemocněních, s většinou pozvolným umíráním. Polovina pacientů s rakovinou zemře. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v ČR ročně onemocní přes 70 000 lidí, téměř 30 000 zemře.
Přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK profesor Luboš Petruželka představil novinky z mezinárodní konference v americkém Orlandu. Na 30 000 onkologů ze stovky zemí přijalo koncepci péče „na míru“ o každého pacienta. Léčit se má na základě genové charakteristiky nádoru a genové výbavy daného pacienta. Prezident konference Richard Schilsky předpovídá, že se do roku 2030 zvýší výskyt nádorových onemocnění trojnásobně.
Individualizace léčby by podle onkologů měla velmi omezit náklady. Potvrdilo se například, že určitá genová porucha u pacientů s rakovinou konečníku a tlustého střeva způsobí, že cílená molekulární léčba je u nich neúčinná. Tuto poruchu má 40 procent pacientů s daným typem rakoviny, z drahé léčby proto nemají užitek a peníze jsou vynaloženy zbytečně.
Individualizovaný přístup je podle Petruželky nutný i v konečné fázi choroby. Odstraňování individuálních obtíží, jako jsou bolesti, nevolnost a únavy, může významně přispět k vyšší kvalitě života nemocných. Lékaři by měli pacientovi pomoci mírnit i psychické obtíže, deprese, neurózu, stres.
Rozhovor s Lubošem Petruželkou ve Studiu ČT24
Rozhovor s Lubošem Petruželkou ve Studiu ČT24
ST ČT24 15:30, 15. 6. 2009
Rozhovor s Petrou Tesařovou ve Studiu ČT24
