Washington - Jeden z nejranějších druhů primátů žil na stromech a spoléhal se více na svůj čich nežli zrak. K těmto závěrům dospěli vědci po prozkoumání lebky 54 milionů let starého primáta druhu Ignacius graybullianus, informovala agentura AP s odvoláním na internetové vydání časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
První primáti spoléhali víc na čich než zrak
Badatelům se podařilo vytvořit model mozku těchto malých příbuzných předchůdců člověka - ukázaly se velmi vyvinuté čichové laloky a naopak zrakové oblasti byly vyvinuté méně. To napovídá, že šlo o nočního živočicha, který se živil hmyzem.
Ignacius graybullianus, jehož lebka měřila necelé čtyři centimetry, představuje vedlejší větev primátů. Patřil do skupiny nazývané Plesiadapiformes, jejíž příslušníci se vyvinuli v době mezi vyhynutím dinosaurů a prvními vystopovatelnými předky dnešních primátů.