České Budějovice - Čeští vědci jedou opět zkoumat přírodu na Špicberky. Expedice, kterou připravuje Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a vede profesor Josef Elster, začíná 29. června a potrvá do 20. července. Expedice je organizována v rámci vědeckého projektu "Biologická a klimatická diverzita centrální části norského arktického souostroví Svalgard (Špicberky)", který je sponzorován ministerstvem školství. Účastní se jí 17 studentů a učitelů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni a Masarykovy univerzity v Brně. Výzkumníci budou pracovat v oblasti české arktické stanice v zátoce Petunia v centrální části souostroví.
Čeští vědci jedou opět zkoumat přírodu na Špicberky
Vědci a studenti navážou na výsledky z loňského roku. Budou sbírat data do připravované vegetační mapy svěřeného území. Dále bude výzkum pokračovat na jednotlivých lokalitách v rámci rozpracovaných výzkumných témat.
Jihočeští algologové, tedy vědci zkoumající řasy, budou studovat reakci sinic a řas na klimatické změny, rostlinní ekologové procesy spojené s nástupem vegetace na odledněná území, zoologové budou pokračovat v průzkumu parazitů mořského litorálu v zátoce Petunia a brněnští klimatologové rozšíří klimatická měření svěřeného území.
Území, kde se budou vědci pohybovat, je na rozhraní klimatu oceánského a kontinentálního. Dochází tam k nejrychlejšímu odtávání ledovce a k nejrychlejším změnám ve vegetaci. Pro českou vědu jsou podle Elstera Špicberky zajímavé tím, že jsou tam podobné klimatické podmínky jako v Čechách před 10 000 lety. Je tam podle něj mnoho druhů, které jsou běžné i v Krkonoších.
Arktickou stanici v zátoce Petunia na souostroví Špicberky vybudovali vědci loni. Česko už má polární stanici na Rossově ostrově v Antarktidě. Vybudovala ji tam v roce 2006 brněnská Masarykova univerzita. Výhodou základny na Špicberkách je její snadná dosažitelnost, z Prahy za dva dny.