V Ženevě pokračují rozhovory o jaderném odzbrojení mezi USA a Ruskem

• ČT24

24. 6. 200924. 6. 2009, 01:23|Zdroj: ČT24

Vojenská raketa

Zdroj: ČT24

Ženeva/Washington - Zástupci Spojených států a Ruska dnes v Ženevě znovu začali jednat o smlouvě, jejímž cílem je snížit počty strategických jaderných zbraní. Ta by měla navazovat na smlouvu START 1, která má vypršet v prosinci letošního roku. Přestože jsou obě strany údajně s dosavadním průběhem rozhovorů spokojeny, nedá se, stejně jako v předchozích kolech jednání, očekávat, že by byly zveřejněny konkrétnější výsledky jednání. USA doufají, že jednání neboudou narušena sporem s Ruskem kvůli jejich plánovanému protiraketovému štítu.

Tyto rozhovory jsou již třetí v pořadí a již před prvním kolem, které se konalo v květnu, se obě strany dohodly na přísném mediálním mlčení. Opak by totiž mohl vyvolat tlaky médií a veřejnosti a ohrozit tak jemné vyvažování argumentů mezi diplomaty. Předběžný výsledek a směr dalšího pokračování má vyplynout v průběhu návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Moskvě 6. až 8. července.

Snahou zintenzivněného dialogu je nahradit smlouvu START 1, která vedla k výraznému snížení stavu strategických zbraní. USA a Rusko se v ní zavázaly snížit svůj arzenál na 6000 jaderných hlavic a 1600 strategických nosičů. Nová dohoda má jít mnohem dále než takzvaná moskevská smlouva (SORT), kterou podepsali předchozí prezidenti George Bush a Vladimir Putin v roce 2002. Ta umožňuje každé straně mít až 2200 jaderných hlavic.   

Moskva nyní podle Federace amerických vědců disponuje 2790 strategickými hlavicemi, zatímco Washington jich má 2200.

Smlouvy mezi USA a Ruskem týkající se snížení jaderného arzenálu

SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) - První jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969, ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972. Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách. Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany - ABM (Anti-Ballistic- Missiles).

SALT 2 - Jednání (listopad 1972-červen 1979) navázalo na SALT 1 a bylo ukončeno podpisem smlouvy a společným prohlášením o směrech budoucího jednání o omezení strategických zbraní (SALT 3/START). Smlouva měla platit od výměny ratifikačních listin pět let (do 31. prosince 1985), ale USA po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu odmítly smlouvu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.

START 1 (Strategic Arms Reduction Talks) - Jednání o SALT 3 začala v Ženevě v červnu 1982 a Američané je nazvali START. Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Platnost smlouvy vyprší letos v prosinci.

START 2 - Podle smlouvy, podepsané v lednu 1993, měly do roku 2007 USA a Rusko omezit ve dvou etapách počet jaderných náloží na strategických nosičích na 3500 (USA) a 3000 (Rusko), což je snížení na třetinu stavu v době podpisu. Ratifikována byla až v roce 2000. USA smlouvu ratifikovaly v lednu 1996. Rusko od smlouvy v roce 2002 odstoupilo.

SORT (tzv. moskevská smlouva) - Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.

Odzbrojovací smlouva a americký protiraketový štít spolu souvisejí

Diskuse o nové odzbrojovací smlouvě, která by měla být jakýmsi symbolem oteplení v americko-ruských vztazích po létech obtíží za éry předchozího amerického prezidenta George Bushe, není podle pozorovatelů nijak snadná. Rusko trvá na tom, že při jednání se musí brát v úvahu plány Washingtonu na výstavbu amerického protiraketového štítu ve střední Evropě. Jinak prý není možné dospět k dohodě.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly dnes novinářům řekl, že věří, že obě země budou schopny své rozpory překonat a že spor o štít jednání o odzbrojení neohrozí.  

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v sobotu znovu zdůraznil, že Moskva je ochotna ještě výrazněji snížit počet jaderných hlavic, pokud se Washington zřekne výstavby protiraketového štítu v Evropě. K něčemu takovému však USA nejsou ochotné.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se ve Vídni nechal slyšet, že snížení stavu (jaderných) zbraní a protiraketový štít spolu souvisejí „a obě strany to uznávají“.