Stockholm - Švédové jsou v čele Evropské unie. "Je to velká zodpovědnost. Naší rolí je jednat v zájmu celé Evropské unie a dosáhnout pokroku v hlavních bodech programu Evropské unie," prohlásil nejdůležitější muž v následujícím půlroce, švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který ode dneška stojí v čele Rady Evropské unie. Za své priority označují Švédi boj s ekonomickou krizí, dosažení globální dohody o otázkách klimatu a řešení strukturálních problémů uvnitř EU.
Unii velí ode dneška Švédsko
Symbolickou tečku za českým předsednictvím udělal ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Ve Stockholmu předal švédské ministryni pro evropské záležitosti Cecilii Malmströmové skleněný štafetový kolík.
Otázky vnitřního fungování unie jsou podle švédského premiéra Fredrika Reinfeldta zvlášť důležité, neboť v sázce je nyní jak Lisabonská smlouva o reformě EU, tak i volba nové komise včetně jejího předsedy. V říjnu se totiž zřejmě bude v Irsku konat druhé referendum o Lisabonské smlouvě, která usiluje o reformy unijních institucí.
GALERIE
videogallery_00059639
Pokud by se tedy podařilo ratifikovat Lisabonskou smlouvu ve všech členských státech, znamenalo by to, že Švédové musí připravit Evropu na úplně jiný systém vedení. „Ti, kteří věřili, že to bude klidné léto a klidný dlouhý podzim, budou zklamaní, bude to dlouhých 6 měsíců,“ okomentoval to předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
A právě tohoto muže chce Švédsko znovu v čele nové Evropské komise. „Jinak bychom v příštích měsících a po většinu našeho předsednictví ve skutečnosti neměli komisi EU s jasným mandátem,“ zdůvodnil švédské stanovisko premiér Reinfeldt. Barrosově kandidatuře dali na summitu EU 18. a 19. června v Bruselu politickou podporu hlavy států a šéfové vlád. Nyní je řada na nově zvoleném Evropském parlamentu.
Hlavní část vrcholných schůzek včetně jednání EU s USA je plánována na druhou polovinu švédského předsednictví, což seveřanům podle jejich diplomatů dává kromě jiného i šanci na velkou mezinárodní aktivitu při přípravě prosincové konference o životním prostředí v dánské Kodani. Tam se bohaté země i ostatní státy musí krom jiného sjednotit na pravidlech pro další boj s klimatickými změnami. „Budeme dělat všechno, co je v našich silách, abychom dosáhli mezinárodní dohody o klimatických změnách v Kodani na konci letošního roku,“ prohlásil dnes Reinfeldt.
Švédové se poučili, politické turbulence na domácí půdě se nečekají
Žádná ze čtyř stran nynější vládní koalice pravého středu není orientována „antievropsky“, takže předsednictví v EU nebude znamenat vážné koaliční problémy před blížícími se švédskými parlamentními volbami v příštím roce. Vláda navíc uzavřela dohodu s opozicí a k podobným vládním problémům jako v České republice v příštím půlroce tím pádem nedojde.
Chtějí uspět napodruhé
Švédské předsednictví v roce 2001 se stalo zlomovým bodem k postoji švédské veřejnosti k Evropské unii. Zatímco v roce 1995 vstoupilo při vůbec prvním rozšíření po konci studené války Švédsko do EU, v roce 2001 vstoupila „Evropa“ do Švédska. Švédové pojali předsednictví jako velkou příležitost k tomu, aby se zviditelnili a aby ovlivnili evropskou politiku. Tehdejšímu premiérovi Göranu Perssonovi se tehdy podařilo například prosadit konkrétní termín pro přijetí dalších nových členů EU včetně České republiky.
Vše o švédském předsednictví
1. 7. 2009 - 31. 12. 2009
Webové stránky: se2009.eu
Muž, který vede unii: Fredrik Reinfeldt, švédský premiér
Současný předseda vlády Švédského království a předseda liberálně konzervativní strany Umírnění (švédsky: Moderata samlingspartiet)
Vystudoval ekonomii a v roce 1991 byl zvolen poslancem do švédského zákonodárného shromáždění Riksdagu. V roce 2002 se stal předsedou poslaneckého klubu strany a o rok později 25. října 2003 byl jednomyslně zvolen předsedou celé strany.
Evropa se ohlíží… Češi to Evropě nakonec přece jen osladili
Rolf-Dieter Krause, ředitel zpravodajství německé televize ARD:
„Nakonec je člověk z toho smutný. Když jsme na začátku viděli tu francouzskou aroganci, každý čekal, že Češi jim ukážou, ale bohužel se to nestalo.“
Tony Barber, bruselský zpravodaj Financial Times:
„Chybou Topolánka bylo, že se snažil kopírovat Francouze: svolával summit k tomuhle a k tomuhle a nebylo to potřeba. V tom se Švédové poučili.“
Martine Roureová, francouzská europoslankyně:
„Vyměnila se vláda a její postoje byly odlišné od prezidentových. To vyvolávalo problémy důvěryhodnosti. Když chcete během tak krátké doby prosadit své myšlenky, potřebujete kredit a sílu.“
Antonio Missriroli, Centrum evropské politiky:
„Konec je dobrý, ale počítá se i to, co šest měsíců předcházelo.“
- Fredrik Reinfeldt autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/962/96196.jpg
- Logo švédského předsednictví zdroj: se2009.eu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94380.jpg
- Frederik Reinfeldt autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/509/50818.jpg