Brusel - Od příštího roku možná nebudou Srbové, Černohorci a Makedonci potřebovat při cestě do Evropské unie vízum. Evropská komise totiž zítra navrhne pro tyto státy zrušení vízové povinnosti. Pokud návrh schválí všechny členské státy sedmadvacítky, výrazně se pro občany těchto zemí zjednoduší cestování v Evropské unii.
Srbové, Makedonci a Černohorci budou zřejmě cestovat do unie bez víz
Srbsko, Makedonie a Černá Hora usilovaly dlouho o jednodušší cestování v rámci unie. Podnikly dokonce řadu nezbytných kroků, zavedly biometrické pasy, posílily kontroly na hranicích a vyhověly unii také v tom, že začaly bojovat s korupcí. Takové pokroky ovšem neučinily Bosna a Hercegovina a Albánie, i ty by se ovšem bezvízového styku mohly dočkat, hlasy z unie tvrdí, že možná už příští rok.
Občané bývalé Jugoslávie byli zvyklí cestovat do západoevropských zemí bez víz až do začátku balkánských válek v první polovině 90. let minulého století. Krvavé konflikty však situaci a nazírání na celý Balkán výrazně změnily. Česká republika například zavedla vízový styk s tehdejší Jugoslávskou svazovou republikou (Srbsko a Černá Hora) v roce 1994.
Z nástupnických států zaniklé jugoslávské federace se nejdále v evropském přibližování dostalo Slovinsko, které se v roce 2004 stalo členem EU a v roce 2007 přijalo i společnou měnu euro. Sousední Chorvatsko, které usiluje o členství v unii, také dosáhlo bezvízového režimu s Bruselem, ale jeho vstup do EU blokují právě Slovinci kvůli hraničním sporům.
Zrušení víz pro další státy by ale zřejmě nebylo tak jednoduché, pokud by unie v tomto případě vyžadovala jednomyslný souhlas. To se týká především Srbska, které má velkého odpůrce v podobě Nizozemců. Ti stále tvrdí, že Bělehrad plně nespolupracuje s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), a čas od času komplikují přiblížení Srbska k EU. „Nebudeme mladé Srby trestat kvůli ubohému chování Slobodana Miloševiče,“ oponoval případným výtkám Barrot.