Peking - Během loňské olympiády v čínském Pekingu se stadiony Ptačí hnízdo a Vodní kostka staly novými symboly čínské metropole. Trvale změnily vzhled města. Stát ale pro sportoviště obtížně hledá další uplatnění. Na některých místech Ptačího hnízda už dokonce oprýskává lak. Pro Číňany ale veledílo zůstává symbolem národní hrdosti. Návštěva a fotka na památku je v podstatě občanská povinnost.
Peking má problém: Co s obřími olympijskými stadiony?
Jaké bude další využití stadionu, stále není jasné. Pekingský fotbalový klub Guoan sportoviště odmítl jako příliš nákladné. Současné výdaje na udržování Ptačího hnízda totiž přesahují 170 milionů korun ročně. Zatím se tu občas pořádají koncerty a vystoupení. Plány proměnit stadion v komplex obchodů a restaurací zůstávají na papíře.
V Ptačím hnízdě se koncertuje
Reportáž Tomáše Etzlera (zdroj: ČT24)
„Nikdy by nás nenapadlo, že tu po olympiádě bude takové množství turistů. Kvůli ohromnému návalu návštěvníků jsme změnili původní plány. V současné době se plně soustředíme na tyto turisty a plánujeme dvě představení denně, abychom přilákali další zájemce. Později uvidíme, co dál,“ uvedl Henry Čang z Provozního sdružení národního stadionu.
Vstupenka do olympijského komplexu stojí necelých 170 korun. I když je to pro většinu Číňanů vysoká částka, na stadiony jich přijíždí davy. Ve všední dny navštíví Ptačí hnízdo a celý olympijský areál asi dvacet tisíc lidí denně. O víkendech a během významných čínských svátků sem zavítá až osmdesát tisíc návštěvníků.
Konkrétní plány zatím neexistují ani pro národní plavecký stadion Vodní kostka. Uvažuje se o nákupním centru, ovšem nyní tu stojí jen několik stánků se suvenýry. Původních 17 000 míst pro diváky bylo sníženo na 6 000 a v bazénu se pořádají představení vodního baletu. Nedávno byl navíc pro veřejnost otevřen výcvikový bazén, kde olympionici trénovali. „Je to vzrušující. Každý Číňan si to přeje zažít. Je to tu čisté a vzbuzuje to dobrý pocit. Jsme tu na dosah mistrům světa,“ prohlásil nadšeně jeden z návštěvníků.
Šermířská hala nyní jako kongresové centrum
Někdejší šermířská hala s podlažní plochou 270 000 m² se v současnosti přestavuje na konferenční centrum. Práce potrvají rok a po dokončení se tady budou pořádat konference, výstavy, představení a různé bankety. Manažer bývalé šermířské haly nechce mluvit o odhadovaném obratu, ale ujišťuje, že vše jde podle plánu: „Chceme tu vybudovat nejlepší konferenční centrum v Asii. I v celosvětovém měřítku to bude prvotřídní instituce. Pořádáním konferencí se dá vydělat dost peněz. Ještě jsme nedokončili přestavbu a už jsme zamluvení až do roku 2018.“
Praktické využívání stadionů je výzvou pro každé olympijské město. Kritici tvrdí, že pekingské úřady postupují tápavě a pomalu. Využívat miliardové komplexy pouze jako turistickou atrakci je podle nich neefektivní a ani srpnové fotbalové exhibiční utkání mezi Laziem Řím a Interem Milán nebo říjnová inscenace Pucciniho opery Turandot u příležitosti 60. výročí založení Čínské lidové republiky situaci dlouhodobě nevyřeší.
GALERIE
Národní stadion v Pekingu