Proběhla první transfuze krve, nejdříve beránčí

Praha - Všichni lékaři, studenti a odborníci by jistě potvrdili, že medicína závisí na celoživotním vzdělávání. Právě proto jde lékařství a jeho metody s postupem času neustále vývojově dopředu. Nejenže je na trhu stále více léků, ale i v nemocnicích nových metod a přístrojů. Jednou z lékařských disciplín, která prošla dlouhým vývojem, je i transfuze krve. Tu první historicky doloženou provedli lékaři na začátku 19. století ve Francii. Tehdy se ale ještě jednalo o krev beránčí. Od té doby transfuze a hlavně její bezpečnost při chirurgických zákrocích výrazně postoupila.

V minulosti nebyla úspěšnost transfuzí příliš vysoká, ilustrovaly to rozpaky a tápání lékařů. V této době již byly známé pokusy s transfuzí lidské krve. Velmi často ale končily nepředvídatelně, někdy dokonce smrtelně. Prováděly se i pokusy s krví beránčí, ovšem i ty byly často neúspěšné. Bohužel nebyly známé imunologické limity transfuze. Krev, ať už zvířecí nebo lidská, má určitá omezení.

Ve Francii použili lékaři krev beránčí. Bylo to hlavně z důvodu, že šlo o velmi čistotná zvířata. Dříve se myslelo, že krev na sobě nese i duševní příznaky, proto se doktoři transfuzí snažili léčit i šílenství. Doložené pokusy o transfuzi krve jsou z počátku 19. století. James Blundell v roce 1818 v Anglii použil právě lidskou krev. Některé případy dopadly dobře, úspěšně, některé naopak tragicky.

Rozhovor s Martinem Písačkou (zdroj: ČT24)

Musí se dohlížet na základní krevní skupiny 

Krev je podávána s ohledem na základní krevní skupiny. „Je třeba si ale uvědomit, že to, co na začátku minulého století objevil Karl Landsteiner, byly vlastně dva antigeny jediného systému krevních skupin. V současné době známe těchto antigenů více než tři stovky a řadíme je do více než třiceti různých systémů. Nárůst informovanosti a komplikovanosti je veliký. Základní antigeny, které působily největší problémy, a základní systém AB0 byly objeveny právě Landsteinerem. Jeho narozeniny 14. června jsou oslavovány jako světový den dárců,“ řekl vedoucí referenční laboratoře pro imunohematologii Martin Písačka.

Mnoho dárců je v současné době mezi vysokoškolskými studenty. „Zprávy o nedostatku krve většinou bývají kontraproduktivní, protože ten nedostatek je většinou lokální, třeba pouze určitého typu krevní skupiny. Málokdy je situace taková, že by to vyžadovalo nějaký celorepublikový zásah. Nicméně je třeba osvěta pro to, aby dárců přibývalo,“ dodal Martin Písačka.