V Londýně probíhá konference o mimozemském životě

Londýn - Nikdy v minulosti nemělo lidstvo takovou příležitost objevit život na vzdálených planetách, jako je tomu právě nyní. Je o tom přesvědčen prezident britské akademie věd Royal Society Martin Rees, který se spolu s dalšími odborníky z Evropské kosmické agentury (ESA), amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a OSN účastní mezinárodní vědecké konference, která probíhá v Londýně. Jejím úkolem je poradit se o nejschůdnější cestě k informacím o životě mimo planetu Zemi.

„Technologie pokročily tak daleko, že poprvé můžeme chovat reálnou naději na identifikaci planet velikosti naší Země, které obíhají cizí hvězdy,“ řekl lord Rees. „Budeme moci zjistit, zda jsou na nich oceány a kontinenty, jaký mají typ atmosféry. I když je ještě vzdálená představa, že bychom získali mnoho informací o tamním životě, bylo už dosaženo obrovského pokroku.“ 

Vědci se už 50 let snaží vyčíst z vesmírných rádiových signálů, zda mimo Zemi existuje inteligentní život. Pokud se ale něco takového podaří, změní to celé lidstvo. Lord Rees poukázal zejména na využívání vesmírných teleskopů, které jsou schopny zaznamenat planety velikosti Země, jak obíhají vzdálené hvězdy.

Vědec zároveň vyslovil domněnku, že život a mimozemská inteligence mohou existovat ve formě, jakou si lidé na Zemi nedokážou představit. „Může samozřejmě existovat forma inteligence vzdálená od té lidské stejně, jako je inteligence naše vzdálená od opic,“ soudí lord Rees. 

Jiného názoru je profesor Paul Davies z americké Arizonské státní univerzity. Podle jeho mínění není radno hledat mimozemský život jen na vzdálených planetách, ale i „za humny“ - přímo na planetě Zemi. „Musíme se rozloučit s představou, že E.T. nám posílá vzkazy z vesmíru, musíme připustit i jiný přístup,“ prohlásil Davies. Ve svém příspěvku na konferenci doporučuje pátrat v nehostinných partiích Země, třeba na pouštích, po formách života, které mohou existovat díky substancím, jež dnes lidé považují za neslučitelné se životem - například díky „jedovatému“ arzenu.

Telefonát Ivana Kytky a rozhovor s Martinem Petráskem (zdroj: ČT24)