Tajné služby USA a Libye byly za Bushe jedna ruka

Tripolis - Americká CIA a zpravodajské služby libyjského vůdce Muammara Kaddáfího za vlády amerického prezidenta George Bushe mladšího spolupracovaly natolik úzce, že Washington posílal osoby podezřelé z terorismu do Libye k výslechu a navrhoval otázky, které jim mají Libyjci klást. Uvedl to deník The Wall Street Journal s odvoláním na dokumenty nalezené na velitelství libyjské vnější bezpečnostní služby v Tripolisu. Dokumenty našli pracovníci mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch a jejich kopii předali americkému deníku. Libyjci úzce spolupracovali i s britskou tajnou službou MI6. Ta na libyjskou žádost údajně zjišťovala, komu patří určitá telefonní čísla. Vydávala také Kaddáfímu režimu zajatce, které si Tripolis vyžádal, píše list The New York Times.

Ústřední zpravodajská služba (CIA) v roce 2004 dokonce údajně navrhla ustavit „stálou přítomnost“ v Libyi. Stephen Kappes, který byl v té době mužem číslo dva v hierarchii americké tajné služby, to uvedl v písemném sdělení tehdejšímu šéfovi libyjských zpravodajců Músovi Kúsovi. Kappes se k tvrzení listu odmítl vyjádřit.

Nejmenovaný americký činitel citovaný deníkem upozornil, že Libye se v té době snažila vystoupit z diplomatické izolace vůči západním zemím. Washingtonu se mimo jiné do roku 2004 podařilo přesvědčit Tripolis, aby pomohl zastavit teroristy, kteří útočili na Američany v USA i v cizině.

Peter Bouckaert, Human Rights Watch:
„Pro CIA a MI6 je nepříjemné, když vychází najevo, jak přátelské vztahy měly s Músou Kúsou, který má na rukou spoustu krve. Ty faxy začínají třeba 'Drahý Múso, děkujeme za pomeranče, byly výborné…', takhle si psali s agenturou, která  mučila a likvidovala lidi.“ 

Músá Kúsa byl šéfem zpravodajských služeb pět let do roku 2009, pak zastával funkci ministra zahraničí. V průběhu libyjského povstání Kaddáfího tábor opustil a na konci března odcestoval do Londýna.

Abu Sálim - věznice, ze které málokdo vyšel živý

Americká CIA a britská MI6 Libyi vydávaly podezřelé z terorismu, ačkoli věděly, že budou mučeni. Jejich agenti se dokonce někdy sami výslechů účastnili. „Nejenže je unesla, ale poslala s nimi taky otázky, na které chtěla odpověď,“ doplnil Peter Bouckaert z Human Rights Watch. Důkazy o tom, jak Kaddáfí umlčoval politické oponenty, se našly i v nechvalně proslulém vězení Abu Sálim, odkud málokdo vyšel živý.  

V nechvalně známé věznici zůstaly složky vězněných, jejich fotografie, zvukové i obrazové nahrávky, zápisy z výslechů a zprávy bezpečnostních složek. Velká část archivu je však nenávratně zničena, protože ji před několika dny někdo podpálil. Lidé teď ve zbytcích hledají naději, že jejich příbuzní jsou naživu. Většinou o nich nemají žádné zprávy už desítky let.

Zvěrstva v Libyi však osvobozením věznic zdaleka nekončí. V týdnu Kaddáfího vojáci zavřeli přes den v plechových kontejnerech 29 mužů. V tropickém vedru a bez vody to dvě třetiny z nich nepřežily. Z krutého zacházení jsou ale obviňováni i bojovníci povstalců. Amnesty International objevila jejich věznici přeplněnou vládními vojáky. V jedné cele jich bylo tolik, že se nemohli hýbat.

Reportáž Davida Miřejovského (zdroj: ČT24)