Za útoky v moskevském metru stojí zřejmě islamisté z Kavkazu

Moskva – Šéf Federální bezpečnostní služby Alexander Bortnikov dnes oznámil, že za útoky v moskevském metru, které stály život 37 lidí, jsou zřejmě muslimové ze severokavkazského regionu. CNN informuje, že k útokům se na svých stránkách přihlásili čečenští separatisté. Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval k boji proti ozbrojencům, Rusko podle něj v ofenzivě proti povstalcům na Kavkazu vytrvá. Medveděv vyzval také ke zpřísnění bezpečnostních opatření, dodal ovšem, že při vyšetřování incidentu musí být respektována lidská práva.

Ruská armáda v poslední době zesílila operace proti radikálním islamistům na severním Kavkazu. Ruská média spekulují, že útoky v moskevském metru jsou odvetou. Hlavním cílem ruské ofenzivy v neklidném regionu je bojové seskupení Doku Umarova, vůdce severokavkazských povstalců bojujících za vyhlášení kavkazského emirátu. Umarov v únoru pohrozil, že se válka přesune do ruských měst. Jeho bojovníci jsou odpovědní i za loňský listopadový útok na rychlovlak mezi Moskvou a Petrohradem. Zahynulo při něm 26 lidí.

Války v Čečensku

V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do roku 1994. Žádný stát ale nezávislost Čečenska oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo první válku. Ta skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců.

Druhá válka pak vypukla v roce 1999, kdy Rusko zahájilo boj proti čečenským separatistům, kteří obnovili útoky proti ruským jednotkám. Konflikty uhasly v roce 2002, atentáty a útoky proti vojákům a policistům však pokračují dosud jak v Čečensku, tak v sousedních autonomních republikách Ingušsku a Dagestánu.

Internetová stránka CNN tvrdí, že k útokům se přihlásili právě čečenští separatisté. Tomu, že za útokem stojí Čečenci, by nasvědčoval i způsob, jakým byly dnešní útoky provedeny. Podobají se totiž atentátům čečenských muslimských bojovnic, takzvaných černých vdov. Ty se odpalovaly na veřejných místech s cílem zabít co nejvíce lidí, tyto útoky se odehrály i v metru. Po nich zavedly úřady přísnější bezpečnostní opatření.

Teď se ale ozývá kritika, že ani to nestačí. „Jak je možné, že se do metra znovu dostali s bombami? Proč nebyla zajištěna bezpečnost v místech silného soustředění lidí, jak nám to slibovali? Ve skutečnosti se neudělalo nic. Pokud nebude zastavena korupce v justičních orgánech, pak dnešní útoky nejsou poslední,“ řekla místopředsedkyně dolní sněmovny ruského parlamentu Ljubov Slisková.

Na útoky v moskevském metru dnes zareagoval i ruský prezident Dmitrij Medveděv, který vyzval k boji proti teroristům. „Budeme dál bojovat proti teroristům, budeme nekompromisně pokračovat v operacích proti nim až do úplného konce, “prohlásil ruský prezident. Vzhledem k obviněním, že Rusové postupovali v Čečensku během války brutálně, ale vyzval, aby při potírání terorismu byla respektována lidská práva.

Vladimir Putin kvůli útokům přerušil pracovní návštěvu Sibiře a vrací se do Moskvy. Občanům vzkázal, že útočníci budou nepochybně dopadeni. „Teroristé budou zničeni,“ řekl a slíbil, že případné výdaje na zvýšení bezpečnosti v moskevské dopravě je připravena pokrýt federální vláda.

Evropští politici útoky v Moskvě tvrdě odsoudili. Soustrast příbuzným obětí vyjádřili jak prezident Evropské unie Harmann van Rompuy a ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, tak i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle šéfa komise by se lidé měli v každodenním životě cítit bezpečně a násilí by nemělo zvítězit nad svobodou a demokracií. Barroso ujistil Moskvu, že unie dál stojí v boji proti terorismu po boku Ruska. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek vyzývá ruské úřady, aby viníky co nejdříve dopadly. Nabídl zároveň jménem Evropského parlamentu Rusku pomoc při vyšetřování.

Podobně se vyjádřil i Anders Fogh Rasmussen, taktéž odsoudil útoky a řekl, že dál spoléhá na spolupráci s Ruskem v boji proti terorismu.

Český premiér Jan Fischer zaslal Vladimiru Putinovi soustrastný telegram, v němž nad „odsouzeníhodným aktem nenávisti“ vyjádřil hlubokou lítost. Atentáty důrazně odsoudilo i české ministerstvo zahraničí, které útok označilo za „otřesný barbarský akt násilí“.

Americký prezident Barack Obama ve zvláštním prohlášení označil moskevské exploze za „hyenismus“ a napsal, že Američané stojí po boku ruského lidu v boji proti násilnému extremismu a teroristickým útokům.