Chartúm – V Súdánu dnes začínají historické prezidentské a parlamentní volby. První celostátní pluralitní volby od roku 1986 v největší africké zemi přicházejí pět let po ukončení 22leté občanské války mezi severem a jihem země a po prvních signálech o ukončení regionálních konfliktů na východě země, ale zejména v Dárfúru na západě. Na leden 2011 je plánováno referendum v jižním Súdánu ohledně nezávislosti na severu země, které by mohlo vyústit v rozdělení země na dva státy.
V Súdánu se poprvé po 22 letech konají demokratické volby
Referendum o budoucnosti jihu země se má konat již osm měsíců po současných prezidentských a parlamentních volbách volbách. Bašír, jenž by měl být podle odborníků nyní opět zvolen prezidentem země (a jeho formace by měla dominovat v Národním shromáždění), řekl, že chce zachovat zemi jednotnou. V případě, že se ale jih země v plebiscitu rozhodne pro samostatnost, chce být prvním, který jej uzná.
Před nynějšími volbami ale řada opozičních formací žádala jejich odklad především proto, že údajně není možné zajistit jejich spravedlivý průběh. K bojkotu voleb přistoupili bývalí jihosúdánští povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA), kteří se neúčastní všech voleb ve 13 z 15 severních států země, na poslední chvíli vyhlásila bojkot i opoziční Lidová strana (Al-Umma) expremiéra Sádika Mahdího.
Súdán volí nový parlament a prezidenta (zdroj: ČT24)
300 000 mrtvých v Dárfúru
Velkou mezinárodní pozornost přitáhl v minulých letech konflikt v Dárfúru na severozápadě země mezi vládními vojáky a povstaleckými skupinami, který vypukl ještě před podpisem míru s jihem, v únoru 2003. Podle OSN v něm dosud zahynulo na 300 000 lidí (podle Súdánu asi 10 000 lidí) a na 2,5 milionu osob muselo opustit své domovy. Letos ale podepsaly s Chartúmem mírovou smlouvu již dvě dárfúrské povstalecké skupiny, Hnutí pro spravedlnost a rovnost (JEM) Chalíla Ibráhíma a Osvobozenecké hnutí pro spravedlnost (MLJ) Tidžaního Sisího, mírového procesu se však dosud neúčastnila další tamní významná povstalecká skupina, Súdánské osvobozenecké hnutí/armáda (SLM/SLA) Abdal Váhida Muhammada Núra.
Nynější volby jsou součástí mírové dohody mezi vládou v Chartúmu a jihosúdánskými povstalci ze SPLA, která byla podepsána v lednu 2005. Podpisem byla ukončena nejdelší občanská válka na africkém kontinentu, která vypukla v roce 1983 a jež připravila o život asi dva miliony lidí a další čtyři milióny vyhnala z domovů.
V říjnu 2006 též chartúmská vláda podepsala mírovou dohodu s povstalci z takzvané Východní fronty, kteří působili na hornatém východu země, čímž skončil zhruba deset let trvající konflikt. A skončit by měly i několikaleté střety na hranicích mezi Súdánem a Čadem poté, co se letos v únoru prezidenti obou zemí dohodli na normalizaci vztahů.
Bašír obviněn Mezinárodním trestním tribunálem
Vztahy mezi Západem a Chartúmem též narušilo v červenci 2008 obvinění prezidenta Bašíra (66) prokurátorem Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Dárfúru. Bašír, který je u moci od vojenského převratu v červnu 1989, to odmítl. Loni v březnu pak ICC vydal na Bašíra zatykač, což Chartúm odsoudil jako součást západního neokolonialistického spiknutí ve snaze o destabilizaci země; zatykač pak odmítla i Liga arabských států (LAS).
Generál Bašír, jenž byl do října 1993 šéfem vojenské Revoluční rady národní spásy, byl zvolen prezidentem ve volbách v březnu 1996, které opozice bojkotovala a jež se nekonaly na jihu země. Hlavou státu byl Bašír opět jasně zvolen ve volbách v prosinci 2000, kterých se opět opozice neúčastnila a jež se zase nekonaly na jihu země.
GALERIE
Súdánští povstalci v Dárfúru