Berlín – Přistěhovalci z východu vnesli do Německa téma, které se tam teď neustále probírá. Jde o takzvané vraždy ze cti, které se ctí ale ve skutečnosti nemají nic společného. Turkyně Aylin Korkmazová si doslova prožila peklo, když se rozhodla od svého manžela odejít. Své hrůzné zážitky popsala v knize, kterou teď v Německu vydala. Jako zázrakem útoky svého druha přežila, a tak se rozhodla poskytnout okolnímu světu výjimečnou výpověď. Aylin má za sebou šestnáct operací. V současné době pracuje na poloviční úvazek. Její bývalý muž dostal třináct let. Má ale turecký pas a už za čtyři roky ho tam přesunou a možná propustí.
Vraždy ze cti jsou v Německu celkem běžné
Podle slov Korkmazové není první ani poslední žena, která si podobný osud prožila. „Po útoku na mě zemřely další ženy. A skrze mě můžou mluvit i ty mrtvé,“ dodala. Aylin se po hrubých útocích svého manžela jen štěstím probrala z kómatu. Na své zážitky zřejmě nikdy nezapomene, každý den jí je připomene 240 stehů v jejím obličeji.
Aylin se musela provdat za neznámého muže
Zločin bez cti (zdroj: ČT24)
Aylin Korkmazová se narodila v Turecku. V osmnácti letech dokončila gymnázium a chtěla začít studovat práva. Rodina s ní ale měla jiné plány, musela se provdat za pro ni neznámého vzdáleného příbuzného. Po svatbě se spolu přestěhovali do Německa za lepší prací a narodili se jim tři děti.
„Od dětství mi říkali, nejdřív budeš poslouchat otce a bratry a pak muže. Jako žena si svojí cestu sama nenajdeš. Je jedno, jaký ti připadá. Dobrý, špatný, musíš s ním zůstat. Nejdřív se nesmíš ani s nikým vzít za ruku a najednou jsou tu svatební šaty, spousta dárků, nová postel a vedle tebe spí muž,“ popsala svoji výchovu Aylin. Dodala, že v rodinách se o soukromých věcech vůbec nemluví. Popsala, jak se mamince svěřila s bolestmi břicha kvůli menstruaci, ta se na ní ale místo podpory rozčílila, jak si dovoluje s ní takhle mluvit.
Za svůj odchod od manžela málem zaplatila životem
Zpočátku Aylin svého muže milovala, jiného muže ani neměla šanci poznat. Ten jí ale postupem času začal bít, vydržela to třináct let. Pak se rozhodla konečně odejít a na to málem doplatila svým životem. „Byla jsem v práci, chtěla jsem si dát pauzu. A pak jsem ho viděla skrz výlohu. Vešel dovnitř, zavřel dveře. Měl dva nože. Na to další si nevzpomínám,“ pospala. To, co jí už kvůli bezvědomí uniklo, bylo 26 bodných ran, pokus oddělit hlavu od těla. Všechno to bylo za údajnou urážku manželství.
„Ještě půl roku po té hrůze jsem o tom nedokázala říct ani slovo. Doma jsme zakryli všechna zrcadla. Bylo to tabu, dělali jsme, jako by se nic nestalo. Ale v každém pohledu své matky a svých dětí jsem cítila soucit. Když se to začalo řešit, manžela přijeli podpořit všichni jeho příbuzní z Turecka,“ řekla Aylin. Její příbuzní se za ni nakonec postavili, což je v Turecku spíš výjimka.
Německé úřady řeší podobné případy celkem často
Spolkový kriminální úřad vede jen za loňský rok devětadvacet takzvaných vražd ze cti. „V patriarchální struktuře jsou muži tradičně dominantní, všechno kontrolují a myslí si, že na to mají právo, že to smějí, a to se samozřejmě musí změnit, jenže to je na dlouho a je k tomu potřeba pomoc samotných mužů,“ vysvětlila vedoucí organizace za práva žen Terre des femmes Serap Altinisiková. Dle slov europoslance tureckého původu Cema Özdemira je to pohodlná výmluva pro muže, kteří se schovávají za kulturu a náboženství. Žádná kultura ani náboženství ale něco takového nepřipouští. „V Turecku je vražda ze cti zakázaná úplně stejně jako v Německu,“ dodal.