Madrid - Na lavici obžalovaných ve španělském monstrprocesu usedne hvězda justičního nebe soudce Baltazar Garzón. Ten v nepřítomnosti odsoudil Usámu bin Ládina, za mříže poslal osmnáct členů al-Káidy, stejně jako tři zkorumpované katalánské ministry. K soudu chtěl dohnat chilského diktátora Pinocheta i italského premiéra Berlusconiho. Zločince lovil po celém světě. Osudná mu může být paradoxně jeho poslední mise. Chtěl si posvítit na zločiny Frankova režimu, ty jsou ale všechny promlčené. Garzón teď čelí obžalobě, že znovuotevřením vyšetřování překročil pravomoci. Pokud se před soudem neobhájí, hrozí mu dvacetiletý zákaz praxe.
Soudcovská superstar na lavici obžalovaných
Pro jedny je to Robin Hood, který stíhá zlo a zastává se slabších, pro jiné dravý egoista, který se pro kariéru neštítí špinavé práce. Bez ochranky Baltazar Garzón dnes už neudělá ani krok. Ortel smrti nad ním vynesla turecká i kolumbijská mafie, stejně jako domácí ETA. Garzón se totiž jako nikdo jiný ve Španělsku zasadil o potírání zločinu. „Vymyslel zcela novou strategii v boji proti terorismu. On například řekl, že nejlepší způsob nejsou zbraně v ruce, nýbrž daňoví poradci a fiskální experti,“ říká španělský novinář Gustavo Monge. Garzón pásl po separatistech z organizace ETA tak dlouho, dokud neodhalil firmy, cestovní kanceláře nebo i jazykové školy, které je finančně podporovaly.
Teď se ale ze soudcovské lavice přesunul na druhou stranu – na lavici obžalovaných. Jako vůbec první soudce totiž porušil tabu, když nahlédl pod zapečetěný poklop Frankovy éry. Chtěl vyšetřit zločiny, při kterých zahynulo 114 tisíc odpůrců režimu. Nařídil otevřít masové hroby, a dokonce chtěl vidět úmrtní listinu samotného vůdce. Vyšetřování zločinů Frankova režimu sice nakonec zastavil, i tak mu ale teď na krku visí žaloba, že překročil pravomoci. Podle amnestie z roku 1977 jsou totiž všechny tyto zločiny promlčené.
Reportáž Adama Kautského (zdroj: ČT24)
Na straně Garzóna stojí státy Latinské Ameriky, ochránce lidských práv i příbuzní obětí Frankova režimu. Na jeho podporu už nasbírali španělští historici 200 tisíc podpisů ze 47 zemí.
Proces s Garzónem rozjitřuje staré rány
Španělé v 70. letech udělali tlustou čáru za minulostí. Jenže i přes stále větší otevřenost k vlastní historii zatím Španělsko všechny rány Frankova režimu zahojit nedokázalo. Národ je i dnes rozdělen, část chce znát pravdu, část chce zapomenout. „Hodně lidí uteklo před Frankovým režimem do Argentiny a toto je pro ně cesta, jak se dozvědět, co přesně se stalo,“ říká příbuzná oběti Frankova režimu.
Spor už mezitím rezonuje nejvyššími patry španělské politiky a vtírá se otázka, jestli to není tak trochu na objednávku. Diskuse nad historickými otázkami totiž odvádějí pozornost od současných problémů vlády.
Politická elita je už dlouho pod palbou kritiky, nezvládá řešit nejpalčivější problémy dnešního Španělska. Ať už jde o 18procentní nezaměstnanost, nelegální imigraci nebo řádění drogových mafií. Vyhrocená atmosféra okolo právnické superstar tak přijde politikům vhod, zájem Španělů se alespoň na chvíli stočí jinam.
GALERIE
Baltazar Garzón