Budapešť - Obyvatelé Maďarska a Slovenska si připomínají devadesáté výročí od podpisu Trianonské smlouvy, která po první světové válce určovala hranice mezi zeměmi střední Evropy včetně Československa. Nejvýznamnější akcí v Maďarsku bylo zasedání zdejšího národního shromáždění, kde se svými projevy vystoupili předseda parlamentu Pál Schmitt a prezident republiky László Sólyom. Na Slovensku zase politická nacionalistická strana SNS kvůli výročí odhalila v Komárně na hraničním mostě s Maďarskem pamětní desku.
Maďaři slavili den sounáležitosti, Sólyom mluvil v parlamentu
„Kulturní společenství jsou nezávislá na státních hranicích a státních občanstvích. Současně společenství by měla státní příslušnost respektovat, protože neusilují o to spojit se v jediném politickém národu,“ prohlásil maďarský prezident László Sólyom před poslanci národního shromáždění. Podtrhl tak odlišnost svého postoje vůči čelným představitelům vládnoucí pravicové strany Fidesz, kteří opakovaně mluví o „přeshraničním opětném sjednocení maďarského národa“.
Podle Sólyoma Trianonská smlouva narušila perspektivu společné budoucnosti maďarského národa. Prezident v projevu tudíž zdůraznil význam existence Maďarska pro menšiny žijící mimo hranice rodného státu a slíbil, že Maďarsko využije „všechny nástroje mezinárodního práva k ochraně etnických Maďarů.“
GALERIE
videogallery_62247
Dohoda, podepsaná ve Versailles, zmenšila rozlohu tehdejšího Uherska oproti předválečnému stavu na třetinu, tři miliony Maďarů se kvůli ní ocitly za hranicemi své vlasti. Současný pravicový maďarský parlament už přijal zákon, který 4. června označil za den sounáležitosti všech Maďarů.
Zákon o dnu sounáležitosti říká, že každý Maďar žijící v jiném státě je stále součástí jednotného národa, jehož soudržnost přesahuje hranice. A právě za hranicemi, hlavně pak na Slovensku, sklízí dokument kritiku. Snahy o změnu přístupu ke smlouvě označil slovenský prezident Gašparovič za nebezpečné a nepřijatelné.
Extremisté se hlásí o slovo
Právě pro pravici, která teď ovládá maďarskou politiku, jsou národnostní otázky klíčové. Parlamentní krajně pravicové hnutí Jobbik se například při příležitosti výročí chystá vytvořit nové polovojenské složky místo zakázané Maďarské gardy. Dnes večer se navíc chystají vyrazit do ulic Budapešti, kde pořádají svíčkovou demonstraci.
Nová organizace by se měla opírat výhradně o lidi ze zakázané Maďarské gardy. Jako hlavní cíl si zvolila ochranu řadových občanů. Na vznik nové polovojenské jednotky ale Jobbik bude potřebovat podporu vládníhu Fideszu, ale premiér Viktor Orbán to dlouhodobě odmítá.
Mládežnické extremistické hnutí s názvem 64 žup, jehož cílem je vrátit podobu maďarských hranic do podoby před podpisem Trianonské smlouvy, zítra uspořádá celodenní koncert a na sobotní večer organizuje protestní pochod. Nacionalisté plánují obejít ambasády všech nástupnických států, kterým bývalé maďarské území po válce připadlo.
Klaus: Maďarský zákon je nebezpečný
K maďarskému zákonu o národním sounáležitosti se již vyjádřily i špičky české politiky - prezident Václav Klaus a premiér Jan Fischer. Podle hradního prohlášení mohou kroky Maďarska vytvářet prostředí pro růst extremismu a přispívat k oživování starých rivalit v Evropě. „Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí,“ uvedl Klaus.
GALERIE
Viktor Orbán v parlamentu