Mnichov - Soud s údajným bývalým dozorcem z koncentračního tábora Johnem Demjanjukem se zřejmě protáhne až do prosince. Proces s jednou z posledních dosud žijících osob viněných ze zločinů během druhé světové války začal loni v listopadu a měl původně skončit do května. Dnes však státní zastupitelství v Mnichově oznámilo, že musí prošetřit jednoho ze svědků žaloby kvůli obvinění z křivé výpovědi. Stání před mnichovským soudem byla dosud naplánována do poloviny září. Tamní státní zastupitelství ale bylo nuceno zahájit vyšetřování bývalého agenta amerických tajných služeb Larryho Stewarta, který v procesu svědčil minulý týden, protože na něj obhájce obžalovaného Ulrich Busch podal stížnost pro křivé svědectví, řekl prokurátor Hans-Joachim Lutz.
Podle Busche Stewartova svědectví podaná v Mnichově protiřečila jeho svědectvím ve stejné kauze u okresního soudu v Ohiu v roce 2001, který rozhodoval o odebrání amerického občanství Demjanjukovi. Lutz odmítl vyjádření k otázce, zda může být Stewart obviněn z křivého svědectví, prohlásil jen, že záležitost musí být nejprve prověřena. Stewart obvinění odmítl. Telefonicky z Kalifornie řekl, že svědectví si neodporují. „Byly mně kladeny rozdílné otázky tehdy a nyní a já odpovídal vždy přesně na dotaz,“ řekl.
Fotografie na Demjanjukově průkazu jeví známky předchozího použití
Demjanjuk, kterému je 90 let, je obviněn z podílu na zavraždění 28 000 lidí v nacistických táborech smrti. Jeho obhájce ale zpochybňoval pravost průkazu dozorce SS z tábora Sobibor v okupovaném Polsku, hlavního hmotného důkazu žaloby. Podle obhajoby sice formulářová kartička průkazu může být původní, Demjanjukovo jméno a nacionálie ale prý do ní mohly být psacím strojem doplněny až po válce. To Stewart před týdnem přesvědčivě popřel. Připustil však, že Demjanjukova fotografie přilepená v průkazu jeví známky toho, že byla dříve sešívačkou připevněna k jinému dokumentu. Označil to ale za běžnou archivní praxi, protože válečná lepidla časem povolila a fotografie z dokumentů vypadávaly; pak byly často přišity k jiným papírům stejného svazku, aby se neztratily. Stalo se tak ale až dlouho po válce, protože otvory po sešívačce nenesly žádné stopy rzi: neželezné drátky do sešívaček se začaly používat až v poválečném období. Stewart uvedl, že si je svými závěry jist a že „rád přijede znovu do Mnichova“ vysvětlit nejasnosti kolem předchozího svědectví.
Postup obhajoby odmítl Stefan Schünemann, spolužalobce zastupující zájmy přeživších vězňů Sobiboru. „Busch měl veškerou příležitost ptát se Stewarta na záležitost dírek již během jeho výpovědi v Mnichově, ale neudělal to,“ řekl. Křivá výpověď může být podle německých zákonů trestána až pěti lety vězení, v závislosti na závažnosti případu.
Ukrajinský rodák a později občan USA Demjanjuk údajně po zajetí nacisty napomáhal při vraždění ve vyhlazovacím táboře Sobibor ve východním Polsku. Jako dozorce tam v roce 1943 údajně vodil Židy do plynových komor. Demjanjuk, jenž od 50. let žil v USA, obvinění od počátku popírá a tvrdí, že v Sobiboru nikdy nepůsobil. Soud má zatím k dispozici jen nepřímé důkazy, hlavním je právě jeho průkaz dozorce SS.
