V čele finské vlády stane podruhé žena

Helsinky - Finský parlament zvolil novou premiérkou podle očekávání Mari Kiviniemiovou. Jednačtyřicetiletá šéfka vládní strany Finský střed (KESK) a dosavadní ministryně pro místní správu a záležitosti regionů se tak stala druhou ženou v čele finské vlády a nahradí 54letého Mattiho Vanhanena, jenž minulý týden podal demisi ze zdravotních důvodů. Kiviniemiová bude ve své funkci potvrzena prezidentkou Tarjou Halonenovou a současně dostane pověření sestavit novou vládu.

 

Z 200 poslanců finského parlamentu jich dalo Kiviniemiové hlas 115. Vanhanen šéfoval sedm let dvěma kabinetům a Kiviniemiová v té době působila jako ekonomická poradkyně premiéra a od roku 2007 na několika ministerských postech. Poslankyní se stala již v roce 1995. Pověsti málo charismatického premiéra uškodila aféra s neprůhledným financováním předvolební kampaně strany KESK, které tehdy ještě šéfoval.

Na premiérku čeká především těžký boj s recesí. Finská ekonomika, vysoce závislá na exportu, totiž loni klesla o 7,6 procenta, což byl nejvyšší propad od roku 1918.

Mari Kiviniemiová

- Narozena 27. září 1968 v Seinäjoki na jihozápadě Finska v zemědělské rodině
- vystudovala ekonomii na Helsinské univerzitě; v roce 1994 získala titul kandidátka věd
- v roce 2004 se stala ekonomickou poradkyní premiéra Vanhanena, v jehož vládách poté působila na několika ministerských postech (zahraničního obchodu, pro místní správu a záležitosti regionů)
- je šéfkou strany Finský střed (KESK)
- od roku 1996 je vdaná za podnikatele Juhu, s nímž má dvě dcery - Hannu (1997) a Antti (2000)

Kiviniemiová se stala druhou ženou v čele vlády v dějinách Finska. V roce 2003 byla několik měsíců premiérkou Anneli Jäätteenmäkiová. Prezidentkou Finska je od března 2000 další žena, Tarja Halonenová.

Přehled žen, které v současné době stojí ve světě v čele státu či vlády:

Královny:
Británie - Alžběta II., od února 1952
Dánsko - Margrethe II., od ledna 1972
Nizozemsko - Beatrix, od dubna 1980
Prezidentky:
Irsko - Mary McAleeseová, od listopadu 1997
Finsko - Tarja Halonenová, od března 2000
Filipíny - Gloria Macapagalová-Arroyová, od ledna 2001
Libérie - Ellen Johnsonová-Sirleafová, od ledna 2006
Švýcarsko - Doris Leuthardová, od ledna 2010 (na rok)
Indie - Pratibha Pátilová, od července 2007
Argentina - Cristina Fernándezová (Kirchnerová), od prosince 2007
Litva - Dalia Grybauskaitéová, od července 2009
Kostarika - Laura Chinchillová, od května 2010
Premiérky:
Německo - Angela Merkelová, od listopadu 2005
Bangladéš - Šajch Hasína Vadžídová, od ledna 2009
Island - Jóhanna Sigurdardóttirová, od února 2009
Chorvatsko - Jadranka Kosorová, od července 2009
Kyrgyzstán - Roza Otunbajevová, předsedkyně prozatímní vlády, má i prezidentské pravomoci, od dubna 2010 (do úřadu se dostala po státním převratu)
Trinidad a Tobago - Kamla Persadová-Bissessarová, od května 2010
Finsko - Mari Kiviniemiová, od června 2010
Generální guvernérky:
Svatá Lucie - Pearlette Louisyová, od září 1997
Kanada - Michaëlle Jeanová, od září 2005
Antigua a Barbuda - Louise Lakeová-Tacková, od července 2007
Austrálie - Quentin Bryceová, od září 2008