Špion Suťagin přiletěl do Vídně. Čeká na výměnu?

Moskva - Ruský vědec Igor Suťagin, který byl v Rusku odsouzen za špionáž pro CIA, dnes přiletěl do Vídně. To vše v den, kdy se údajně mezi Ruskem a USA měla uskutečnit výměna zajatých špionů, jak tvrdí moskevský rozhlas. Oficiální zdroje ale zatím mlčí. BBC v této souvislosti připomíná, že desítka agentů zadržených minulý měsíc v Americe, kteří by mohli být součástí výměny, by měla teprve dnes stanout před federálním newyorským soudem. Není tedy zcela jasné, kolika a kterých agentů by se výměna vlastně měla týkat.

Vědec Igor Suťagin byl před šesti lety v Rusku odsouzen k 15 letům vězení za špionáž. Američanům měl podle ruských soudů předat jaderné tajemství. Právě on by měl hrát při dnešní výměně hlavní roli.

Podle ruské agentury Interfax byl Suťagin v pondělí odvezen z věznice na severu Ruska do Moskvy. Dnes pak přiletěl do Vídně. Výměnou za něj by podle agentury mohlo být ve Spojených státech propuštěno i víc lidí. Spekuluje se o deseti ruských špionech, kteří byli zadrženi v červnu. 

Včera byli ruští špioni v New Yorku obvinění ze spiknutí a devět z nich pak i z praní špinavých peněz. V obvinění se zatím nic nepíše o špionáži. Pokud budou usvědčeni, hrozí jim trest minimálně pěti let vězení za předávání informací cizí mocnosti. Ti, kteří byli navíc obviněni z praní špinavých peněz, mohou odejít od soudu s trestem až 25 let vězení. 

Podle listu New York Times americké úřady jednají s právníky podezřelých. Jednou ze zatčených ve Spojených státech je Anna Chapmanová. Společně s ostatními se měla podílet na obchodu s falešnými dokumenty a praní špinavých peněz. Její rodina považuje obvinění za absurdní. „Podám žalobu za zveřejnění jejích osobních údajů. Anna není nějaká Mata Hari. Vede normální život osmadvacetileté ženy,“ stěžuje si její matka. 

Na nevině trvají i advokáti dalších dvou zadržených – novinářky Vicky Palaezové a Juana Lazara, který se údajně přiznal ke spolupráci s ruskou tajnou službou. Jeho advokátka Juana Lazara to ale popírá: „Můj klient odmítá, že by se k čemukoliv přiznal. Neviděl jsem žádné podepsané přiznání.“

Americká vláda se podle listu New York Times snaží případ 10 ruských agentů urovnat co nejrychleji - obvinění by se mohli přiznat k méně závažným prohřeškům. Poté by následovala okamžitá deportace do Ruska. Ruská média mezi možnými adepty na výměnu uvádí kromě Suťagina také bývalého ropného magnáta Michaila Chodorkovského, vězněného za daňové úniky, nebo plukovníka ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, obviněného ze špionáže pro Británii.

Špioni, kteří by se mohli stát součástí výměny:

SERGEJ SKRIPAL

  • penzionovaný důstojník ruské vojenské rozvědky
  • zatčen v prosinci 2004, v srpnu 2006 odsouzen k 13 letům vězení za špionáž pro britskou tajnou službou MI6

IGOR SUŤAGIN

  • bývalý šéf sekce Ústavu strategických studií USA a Kanady Ruské akademie věd
  • zadržen 27. října 1999, obviněn ze shromažďování údajů týkajících se vývoje výzbroje a jaderných ponorek a jejich předávání britské firmě napojené na americkou CIA
  • začátkem dubna 2004 odsouzen na 15 let
  • podle organizace Human Rights Watch se mu nedostalo spravedlivého soudu a mohl se stát obětí politicky motivovaného obvinění.

ALEXANDR SYPAČOV

  • důstojník ruské zahraniční rozvědky
  • v listopadu 2002 odsouzen k 8 letům odnětí svobody za špionáž
  • obviněn z vyzrazení státního tajemství představitelům CIA
  • zadržen v dubnu 2002, když údajně předával tajné materiály zástupci zahraničních tajných služeb

ALEXANDR ZAPOROŽSKIJ

  • bývalý agent ruské zahraniční rozvědky
  • po odchodu do důchodu v roce 1997 odjel do Spojených států, kde údajně předával americké straně tajné informace o ruských tajných službách a jejích agentech
  • po návratu do Ruska v roce 2001 zatčen a v roce 2003 odsouzen k 18 letům vězení za špionáž
  • podle médií byl zapleten do vyzrazení vysokého činitele CIA Aldricha Amese a agenta FBI Roberta Philipa Hanssena, kteří byli za špionáž pro SSSR a Rusko odsouzeni na doživotí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 mminutou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 35 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...