Praha - Když v roce 1912 luxusní Titanic navždy pohltily ledové vody severního Atlantiku, vznikla legenda. Stejně jako katastrofa samotná pozornost po dlouhá desetiletí přitahoval i vrak lodi, který v hloubce čtyř kilometrů objevil americký oceánograf Robert Ballard 1. září 1985. Během několika následných průzkumných výprav byly z lodi vyzdviženy tisíce předmětů. Dnes ale převládá názor, že vrak by měl být respektován jako mezinárodní památník. Přestože potopenou loď chtěli během let vypátrat mnozí, technické možnosti jim mnoho šancí nedávaly.
Vrak Titanicu objevila na dně oceánu expedice Roberta Ballarda
Celkem třikrát se o nalezení vraku pokusil texaský naftař Jack Grimm, jako první ale na trosky Titanicu narazila až expedice vedená Ballardem. Toho do hlubin vyslalo americké námořnictvo, aby se svým speciálním nepilotovaným plavidlem Argo vystopoval dvě ztracené americké jaderné ponorky. Odměnou za splněnou misi mu pak měly být finance na pátrání po Titanicu.
Ballard se o vraky ztroskotaných lodí začal zajímat na počátku 70. let, kdy se při práci v oceánografickém institutu podílel na vývoji speciálních podmořských robotů. S jedním z nich se pokusil vrak Titanicu vypátrat už v roce 1977.
Roku 1912 pohltily Titanic vody severního Atlantiku (zdroj: ČT24)
Úspěch se ale dostavil až o osm let později, když 1. září 1985 kamery ponorky Argo narazily na lodní kotel. Následující den průzkumníci nalezli přední část trupu Titanicu a o několik dní později i jeho záď ležící asi 650 metrů od přídě.
Ballard objevením vraku zrušil do té doby přežívající mýtus, že Titanik se potopil „neporušený“. Podrobnější zkoumání vraku také potvrdilo, že zkázu kolosu po střetu s ledovcem zřejmě způsobilo šest malých otvorů o velikosti necelého jednoho metru čtverečního, a nikoli stometrová trhlina na pravoboku lodi, jak ji prezentoval i oscarový velkofilm Titanic režiséra Jamese Camerona.
Ke zkáze Titanicu dle šetření přispěla použitá křehká ocel s vysokým obsahem síry, která nevydržela obrovský tlak vody. Loď kvůli nabrané vodě těžkla, nakláněla se a klesala pod hladinu, kde pak náhlé vyrovnání tlaku způsobilo výbuch, jež následně Titanic rozdělil na několik částí.
Titanic
Plavba Titanicu se stala osudnou pro 1 522 lidí
První plavba Titanicu se stala osudnou pro 1 522 lidí, tedy asi dvě třetiny všech, kteří se tehdy v anglickém Southamptonu nalodili. Počty utonulých a zachráněných se ale rozcházejí, jelikož údajně jediný úplný seznam všech osob na palubě skončil v hlubinách spolu s Titanicem. Nejmladším účastníkem plavby byla tehdy devítitýdenní Millvina Deanová, která spolu s matkou a sestrou patřila mezi více než 700 zachráněných. Do května roku 2009, kdy ve věku 97 let zemřela, byla zároveň i poslední živou osobou přítomnou na palubě Titanicu.
300 předmětů z Titanicu bylo k vidění v Praze a Brně
Od roku 1994 je oficiálním držitelem práv na vyzvedávání artefaktů z Titanicu společnost RMS Titanic. Během sedmi výprav v letech 1987 až 2004 takto získala přes 5 000 předmětů včetně 17 tun vážícího kusu trupu lodi. Společnost předměty konzervuje a prezentuje na putovních výstavách po světě.
Roku 2008 bylo kolem 300 originálních předmětů k vidění i v Praze a v Brně. V současnosti společnost financuje další expedici, při které by experti měli detailně posoudit stav vraku a vytvořit jeho trojrozměrný model.
Před sedmi lety se Británie stala prvním signatářem dohody, jejímž cílem bylo zvýšit ochranu potopené lodi před poškozením či vyrabováním. Dokument, který vznikl mimo jiné i na základě výzvy Ballarda, považuje vrak za mezinárodní námořní památník. Vrak leží v mezinárodních vodách asi 360 kilometrů od pobřeží kanadského New Foundlandu a Ballard na něj při jedné z výprav připevnil pietní tabuli.
Vrak ohrožuje člověk a podmořské bakterie
Vědci ale varují, že vrak kromě člověka asi ještě více ohrožují podmořské bakterie, které ho postupně mění v hromadu šrotu. I to je důvod proč Titanic nelze vyzvednout, při manipulaci by se totiž podle expertů zkorodovaný vrak rozpadl.
V minulosti se Ballardovi kromě Titanicu podařilo na mořském dně objevit také německý bitevník Bismarck či loď, které za druhé světové války velel pozdější prezident USA John Fitzgerald Kennedy.