Washington - Organizace spojených národů chce do roku 2015 snížit chudobu ve světě o polovinu. Dnes v New Yorku začal přelomový třídenní summit k Rozvojovým cílům tisíciletí (MDG), který by měl tuto otázku řešit. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun zahájil summit výzvou politikům, aby pomohli snížit chudobu ve světě. Drobné úspěchy jsou vidět už teď. Poprvé po 15 letech klesl počet hladovějících lidí, podvýživou ale stejně trpí 925 milionů lidí. Plná třetina z nich žije v Africe. Obyvatelé nejchudšího kontinentu se s nedostatkem potravin potýkají dlouhodobě. Mohou za to abnormální sucha, ozbrojené konflikty, ale hlavně systémové problémy.
OSN proti chudobě - ukončí světový hlad?
V Africe je násilných konfliktů požehnaně. Tyto střety si ale navíc kromě lidských životů vybírají i další daň. Zvyšují se ceny potravin, a hrozí tak hlad.
Za zvyšující se ceny potravin může letos navíc i neúroda v Rusku, kvůli které dvojnásobně podražila pšenice na světových trzích. V chudých zemích, jako je například Mozambik, které jsou závislé na dovozu potravin, může přitom i to nejmenší navýšení životních nákladů být otázkou života a smrti.
GALERIE
videogallery_46703
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun:
„Nesmíme zklamat miliardy lidí z celého světa, musíme splnit slib deklarace tisíciletí za lepší svět. Sejděme se v září, abychom tento slib splnili.“
Ještě před 50 lety byla Afrika z hlediska potravin víc než soběstačná. Jenže současné africké zemědělství už nedokáže uživit obyvatele, kterých neustále přibývá. Navíc v posledních deseti letech černý kontinent trpí velkým nedostatkem srážek. Jistou roli v nižších výnosech hraje i postupující poušť.
Hospodárnému využití půdy nesvědčí ani neutichající ozbrojené konflikty. Za hladem a podvýživou Afričanů stojí podle odborníků navíc i systém zemědělské výroby. Řada zemí se zaměřila na pěstování jen jedné nebo dvou plodin na vývoz. Případná neúroda nebo naopak nadúroda pak vydávají obyvatele Afriky na milost náhlým cenovým výkyvům ve světě. To v oblasti, kde je 75 procent obyvatel závislých na zemědělství, představuje vážný problém.
Můžeme skoncovat s chudobou (2015)
Na summitu OSN v roce 2000 deklarovalo 189 států, že do roku 2015 sníží na polovinu počet lidí živořících pod hranicí chudoby. Dosud ale každý den na následky chudoby umírají desítky tisíc lidí. Každý rok zemře na následky hladovění skoro 11 milionů dětí.
Cíl deklarace tisíciletí
Odstranit extrémní chudobu a hlad
- Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí s příjmem nižším než jeden americký dolar (USD) (oproti roku 1990)
- Dosáhnout plné a produktivní zaměstnanosti a přiměřené práce pro všechny, včetně žen a mladých lidí
- Do roku 2015 snížit na polovinu podíl lidí trpících hladem (oproti roku 1990)
Boj proti chudobě podporuje i celosvětová kampaň STAND UP against POVERTY - Postavme se chudobě! Jejím cílem je dát politikům najevo, že lidem na celém světě není situace chudých lhostejná. Do akce se letos v Česku zapojilo 350 lidí, kteří vytvořili dokonce český rekord. Vyslali v Pelhřimově dosud nejhlasitější výzvu proti chudobě.
Summit provázejí přísná bezpečnostní opatření
Deset let poté, co světoví lídři stanovili zatím nejambicióznější cíle v boji proti globální chudobě, se setkávají znovu. Generální tajemník OSN dnes na summitu uvedl, že se některé z cílů daří naplňovat, celkově však pokrok označil za „křehký“ a prohlásil, že „hodiny tikají a zbývá mnoho práce“. „Přes překážky, navzdory skepticismu, přes rychle se blížící termín v roce 2015, jsou Rozvojové cíle tisíciletí dosažitelné,“ vyjádřil své přesvědčení Pan Ki-mun.
Pan Ki-mun:
„I v těžkých dobách musíme podporovat zranitelné, nemůžeme vyvážit rozpočty velkých zemí na úkor chudoby zbytku světa.“
Newyorského summitu se účastní přes 140 světových lídrů, včetně vládní delegace České republiky, a tomu odpovídají přísná bezpečnostní opatření.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve vášnivé řeči vyzval rozvinuté země, aby tak jako Francie zvýšily své příspěvky a pomohly naplnit cíle tisíciletí. „Nemáme právo učinit méně, než na čem jsme se dohodli,“ prohlásil Sarkozy s tím, že Francie během následujících tří let zvýší příspěvky o 20 procent. Francouzský prezident také navrhl zavedení nízké mezinárodní daně pro finanční transakce, jejíž výnos by se využil ke snižování chudoby a naplnění dalších rozvojových cílů.
Španělský premiér José Luis Zapatero, jehož vláda kvůli ekonomické krizi a vysoké nezaměstnanosti snížila rozvojovou pomoc, také prohlásil, že je třeba hledat alternativy k financování boje proti chudobě, hladu a klimatickým změnám. Alternativní zdroje by podle Zapatera neměly být tak závislé na rozpočtech rozvinutých zemí, aby nedocházelo k jejich snižování během krizí, jako je ta současná.
Kriticky vystoupil bolivijský prezident Evo Morales, který řekl, že nelze bojovat proti globální chudobě, dokud bude některým zemím dovoleno více profitovat ze systému světového obchodu. „Nespravedlivé rozdělení bohatství vytváří chudobu a současný politický a ekonomický rámec nenabízí žádná řešení, jak se jí zbavit,“ uvedl ve své řeči Morales.
GALERIE
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun