Moskva – Na veřejné besedě v Česku ve čtvrtek vystoupí dlouholetý vězeň gulagu, 82letý ruský spisovatel a zakladatel hnutí Návrat (Vozvraščenije) Semjon Vilenskij. Za Stalinovy vlády prožil skoro deset let v jednom z nejhorších sovětských lágrů na Kolymě. Besedu zorganizoval Ústav pro studium totalitních režimů a Národní knihovna, koná se od 17:00 v budově ÚSTR v Praze na Žižkově.
Dlouholetý vězeň gulagu uspořádá ve čtvrtek v Praze besedu
Kolyma byla jednou z nejznámějších velkých trestaneckých kolonií, kterých byly stovky. Žilo tam asi 200 tisíc vězňů. Kromě toho existovaly tisíce malých lágrů. Tak zvanými nápravně-pracovními tábory prošly miliony lidí, kteří v drsných podmínkách budovali komunismus.
Semjon Vilenskij, předseda hnutí Vozvraščenije:
„Rusko je unikátní země, kde každý čtvrtý až pátý člověk seděl v lágru nebo ho poslali do vyhnanství či jeho předkům zestátnili majetek.“
GALERIE
videogallery_46239
Tužka a papír v lágru neexistovaly. Básně, které tam Vilenskij složil, si vryl do paměti a zapsal až venku. V 60. letech založil spolek Vozvraščenije, který pomáhá obětem politických represí ze zemí bývalého Sovětského svazu. Základním úkolem je uchování historické paměti.
Semjon Vilenskij o svém pobytu v gulagu:
„V gulagu mi pomohla přežít především lidská soudržnost, který byla větší než na svobodě, a verše, které jsem psal.“
Hnutí vydává knihy a memoáry týkající se stalinského gulagu. Ty zachytily mnoho lidských osudů z Ruska i dalších zemí. Jak Vilenskij uvedl v rozhovoru pro ČT24, knihy v Rusku využívají i učitelé dějepisu i literatury. Mezi bývalými vězni se objevily desítky autorů a vydaly stovky knih. Výběr vyšel i v češtině pod názvem Jen jeden osud.
Dnešní Rusko se snaží na oběti politických represí spíš zapomenout. Jejich památku připomíná kámen z gulagu ze Soloveckých ostrovů, který symbolicky leží pár metrů od budovy někdejší KGB, za jejímiž zdmi probíhaly výslechy. Jak uvedl Vilenskij v rozhovoru pro ČT24, penze bývalých vězňů gulagu jsou sice o něco vyšší než u jiných občanů, morální podpora ale chybí.
Gulagy, sovětské pracovní a koncentrační tábory
- zřizovaly se od roku 1918
- byly určeny pro odpůrce režimu, trestně stíhané nebo mentálně postižené, od 30. let zejména pro oběti politických čistek
- byly zdrojem levné pracovní síly
- fungovaly i tábory pro mladistvé od 10 let
- v táborech bylo až 13 500 000 lidí (1941)
- 20 000 lidí ročně umíralo
- gulagy byl zrušeny na přelomu 80. a 90. let
GALERIE
Semjon Vilenskij