Obyvatelé vesnic u pobřeží Atlantiku teď chtějí devastaci zastavit a předejít zkáze. S pytli sazenic vyrážejí na člunech do okolních bažin, aby mangrovníkové lesy znovu vzkřísili k životu.
„Minulý měsíc jsem potkal lidi, kteří vysazovali nové stromy. Začal jsem jim pomáhat a už jsem u toho zůstal. Dělám to jak pro svůj dobrý pocit, tak pro dobro celé krajiny,“ říká vesničan Amidou Djame.
Pokrývky z recyklovaných plastových lahví
Mangrovníky rostou v deltách řek, které ústí do moře. Tento obojživelný strom totiž potřebuje jak sladkou, tak slanou vodu. Vyrůstá z močálovitého bahna a propletence jeho kořenů vystupují nad hladinu. Teprve asi metr nad nimi se tyčí samotné kmeny až do výšky čtyřiceti metrů.
Mangrovníky jsou útočištěm mnoha živočichů a důležitým zdrojem obživy pro místní rybáře. Jenže v posledních letech se rybářské sítě vyprázdnily.
„Sázím stromy, protože když to budu dělat, ryby se vrátí zpátky a budu moct zase rybařit,“ vysvětluje chlapec Inou Sa. Mangrovy, tedy lesy na mořském pobřeží v tropických a subtropických oblastech, tvoří jeden z nejužitečnějších ekosystémů na Zemi. Jsou přírodní hrází proti ničivým bouřím a hurikánům. Pevninu chrání i před erozí, a tím zabraňují úbytku zemědělské půdy.
Lidem nikdo nepomůže. Musejí se spolehnout na přírodní zdroje
Mangrovníky patří k nejstarším rostlinám naší planety. A na nich nyní závisí život lidí na celém pobřeží, protože brání slané vodě, aby prosakovala do polí a ničila úrodu. Ekologické sdružení Oceanium se pokouší zachránit cenný ekosystém, a tak i obživu pro místní obyvatele.
„Lidem, kteří žijí v těchto lesích a vesnicích, nikdo nepomůže. Musejí se spolehnout jen na přírodní zdroje, na svoje pole a plantáže. Když jsme jim vysvětlili, jak jsou pro ně mangrovníky důležité, vysadili hodně nových stromů. Ale všechno záleží na informační kampani,“ říká Haidar El Ali, ředitel ekologické organizace Oceanium.
Závod s časem, soutěž a nové stromy
Zakladatel sdružení Haidar El Ali pracuje na obnově ekosystému v deltě místní řeky už 17 let. V úsilí motivovat vesničany nepolevuje, trpělivě vysvětluje, jaké druhy mangrovníku můžou pěstovat a jak místní krajinu chránit. Do celé akce se zapojilo 70 tisíc dobrovolníků ze 130 vesnic na pobřeží jižního Senegalu. V roce 2009 zasadili přes 30 milionů sazenic. Letos spolu vesnice soutěží, která vysadí mangrovníků více. Závod s časem přesto nemusejí vyhrát, každý rok totiž zmizí téměř jedno procento mangrovníkového lesa, nový strom ale vyroste za pět až deset let.
