Rangún – Poprvé po dvaceti letech se v Barmě konají parlamentní volby. Za jiných okolností by byly důvodem k nadějím. V zemi ovládané téměř půl století autoritářským vojenským režimem však od počátku postrádají legitimitu a důvěryhodnost. V prvé řadě totiž mají umožnit vládnoucí juntě, podporované armádou se 400 000 členy, legalizovat moc a upevnit její postavení v civilní oblasti. Podle reportéra ČT Tomáše Etzlera k volbám přišel velký počet voličů, a to i přes výzvy některých stran k jejich bojkotu. Volby probíhají bez násilí, které v mnoha provinciích provázelo předvolební kampaň.
Po 20 letech Barma volí. Výsledky ale nic nezmění
Armáda určuje život v jedné z nejchudších zemí světa od roku 1962, kdy se převratem dostala k moci. Před sedmi lety ohlásila současná vojenská junta generála Than Šweie sedmibodový plán přechodu k demokracii. Nadcházející volby jsou pátým krokem na této „cestovní mapě“. Mezinárodní pozorovatelé ale soudí, že jde pouze o kosmetické změny autoritativního režimu, které nemají se skutečnou demokracií nic společného.
Armáda má neomezenou moc
GALERIE
videogallery_000106372
Základem pro nadcházející volby bylo přijetí kontroverzní ústavy z roku 2008, kterou navzdory děsivým následkům cyklonu Nargis mělo údajně schválit 92 procent voličů. Nová konstituce kromě jiného zaručuje armádním činitelům čtvrtinu křesel v parlamentu na svazové i regionální úrovni a přisuzuje armádnímu veliteli v blíže neupřesněných případech neomezenou moc.
S nepohodlnou opozicí se vojenský režim vypořádal prostřednictvím volebních zákonů letos v březnu. Ty z volebního procesu vyřadily hlavní organizátory posledních velkých protirežimních protestů - buddhistické mnichy i více než 2 000 politických vězňů a především ikonu boje za demokracii v Barmě, disidentku drženou dlouhodobě v domácím vězení, Aun Schan Su Ťij.
Poté, co režim zakázal kandidovat Su Ťij, podle mnohých jediné osobě, která dokáže semknout Barmánce napříč etniky, vzdala se v květnu účasti ve volbách i její Národní liga pro demokracii (NLD). Tato vítězná strana parlamentních voleb z roku 1990, které nikdy nebyla předána moc, zároveň vyzvala k bojkotu voleb.
Někteří členové NLD ale s bojkotem nesouhlasili a založili nové politické uskupení Národní demokratickou sílu (NDF). Ta společně s Demokratickou stranou Barmy (DPB) a Stranou šanských národností pro demokracii (SNDP) tvoří hlavní jádro kandidujících stran nespojovaných s režimem. Celkem mají tyto tři strany k dispozici 350 kandidátů.
Na opačném konci politického spektra stojí dvě hlavní prorežimní partaje: Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), vedená premiérem Thein Seinem a Strana národní jednoty (NUP), podporovaná příznivci bývalého diktátora Nei Wina. Tyto strany dohromady nominovaly absolutně největší počet kandidátů - přes 2 000.
Každý zájemce o kandidaturu musel podle zákona zaplatit na barmské poměry extrémně vysoký registrační poplatek. Právě částka odpovídající 500 dolarů byla důvodem, proč některé ze 37 stran, kterým bylo povoleno zúčastnit se voleb, postavily pouze jediného kandidáta, zatímco strany napojené na juntu mohly na listinu zapsat až několik stovek osob.
Internet zablokoval kybernetický útok
Krátce před volbami zablokoval internet v Barmě kybernetický útok. Zatím není jasné, kdo ho má na svědomí a není možné určit, zda bude do začátku voleb zprovozněn. Podobným útokům čelilo v minulosti Estonsko, které z nich vinilo Kreml.