Londýn - Londýnský soudce odmítl propustit zadrženého zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange na kauci a uvalil na něj vazbu až do dalšího slyšení, které bude za týden. Assange byl dnes zadržen na základě švédského zatykače. Byl zatčeno poté, co sám dobrovolně přišel na policejní stanici. Švédové ho obviňují ze sexuálních deliktů. Assange je popírá a postup úřadů vůči sobě přičítá tomu, že jeho server zveřejnil tajné americké diplomatické dokumenty a přivedl tak americkou diplomacii do trapné situace.
Assange zůstane v britské vazbě
Soudce ve Westminsteru odmítl Assange propustit na kauci. Zakladatel serveru WikiLeaks tedy zůstane v britské vazbě nějméně do 14. prosince, kdy proběhne další slyšení.
Vydání do Švédska v řádu měsíců
Reportáž Jana Moláčka (zdroj: ČT24)
Vydání Assange z Británie do Švédska může trvat i měsíce. Švédská státní zástupkyně Marianne Nyová důrazně odmítla, že stíhání Assange za sexuální zločiny souvisí se zveřejňováním tajných amerických diplomatických depeší na jeho serveru. Přesto by vydání mohla zkomplikovat by i případná žádost o jeho vydání ze strany Spojených států, které jej kvůli považují za škůdce země.
Ze švédského hlediska vše záleží na samotném internetovém aktivistovi, jenž byl v Británii zadržen na žádost Švédska. „Pokud někdo nesouhlasí s vydáním na základě evropského zatykače, může to trvat měsíce,“ řekla dnes Nyová.
Pokud by ale sám zadržovaný proti vydání neměl námitek, mohl by být během několika dní vyslýchán švédskou justicí. Sám však u soudu řekl, že se vydání bude bránit.
Podivné postupy švédských úřadů
Obhájcům devětatřicetiletého Australana se zdá být postup švédských úřadů podivný. Zatykač na něj totiž skandinávská země vydala už v srpnu, když jej dvě Švédky obvinily, že je přinutil k nechráněnému sexu. Tehdy byl Assange ve Švédsku a tamní policie jej prý mohla bez problémů zadržet. Zatykač byl ale během 24 hodin stažen, protože jedna ze dvou státních zástupkyň, které se případem zabývaly, shledala nařčení za nedostatečná.
Assange tak mohl bez sebemenších překážek vycestovat. Po téměř dvou měsících však Nyová, která se specializuje na sexuální delikty, vydala druhý zatykač, na jehož základě bylo vyhlášeno i mezinárodní pátrání po Assangeovi.
Švédská justice prý rovněž tápe v tom, jak by se zachovala, kdyby o Assangeovo vydání požádaly také Spojené státy. Nyová připustila, že by z toho mohla být „velmi složitá záležitost“. Ještě o víkendu Švédsko jednoznačně tvrdilo, že Assangeovi v případě vydání nehrozí, že by ho švédské úřady předaly Američanům.
Mark Stephens, obhájce Juliana Assange:
„Je to nepochybně pokus kriminalizovat Juliana Assange. Přitom už před dvěma měsíci vyjádřil ochotu dobrovolně se sejít se švédským státním zástupcem a strávil 40 dnů ve Švédsku, kde se o tuto schůzku marně snažil.“
Zatčení Assange - útok na svobodu tisku
Mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson označil zatčení Assange za útok na svobodu tisku. Zároveň prohlásil, že WikiLeaks to nezastaví. Nezmění se prý ani plány na zveřejnění dalších dokumentů. Svou činnost bude WikiLeaks nadále organizovat z Londýna i dalších míst, uvedl dále mluvčí.
Hrafnsson také sdělil, že WikiLeaks se zatím nechystá zveřejnit klíč k zakódované verzi svých nejdůležitějších dokumentů, které byly jako „pojistka“ zaslány několika osobám, které server podporují. Zveřejněn prý bude jen v případě, že dojde k „vážným záležitostem“ vůči pracovníkům WikiLeaks, řekl Hrafnsson, aniž uvedl, co tím přesně myslí.
Tlak na server přinesl určité výsledky, protože za posledních 24 hodin WikiLeaks další dokumenty nezveřejnil. V jejich odhalování však pokračovaly noviny The New York Times a The Guardian, které dostaly přednostní přístup k asi 250 000 depeší. Dokumenty doposud zveřejněné na portálu jsou také k dispozici na několika stovkách serverů, které obsah WikiLeaks kopírují.
Julian Assange (39):
- Novinář a internetový aktivista známý jako šéfeditor a mluvčí serveru WikiLeaks. Odmítá být označován za jeho zakladatele, protože server založilo více osob.
- Narodil se v australském Townsville 3. července 1971. Jeho rodiče měli kočovnou hereckou společnost. Na několika vysokých školách studoval mimo jiné matematiku, fyziku a filozofii.
- V pubertě byl členem skupinky australských počítačových hackerů International Subversives. V souvislosti s touto činností byl zatčen a soud mu udělil pokutu.
- V roce 1993 založil australského poskytovatele internetového připojení Suburbia, který umožňoval necenzurované zveřejňování informací na počítačové síti. Živil se jako programátor a počítačový konzultant. V roce 2006 stál u zrodu serveru WikiLeaks.
- Od dětství pobýval například v Keni, Tanzanii, na Sibiři, v Iráku, v USA, ve Švédsku i na Islandu.
- Má syna, o nějž v 90. letech sváděl dlouhý soudní boj se svou někdejší životní partnerkou.