V Aténách se dnes utkali přistěhovalci a bojovníci za lidská práva s nacionalisty i obyčejnými Atéňany. Jablkem sváru byl spor o plot, který má zastavit nelegální imigranty. Plán výstavby dvanáct a půl kilometru dlouhého plotu na hranici s Tureckem tak vzbuzuje velké kontroverze nejenom mimo Řecko.
Člen organizace proti rasismu Petros Constantinou:
„Je to ostuda. Tu samou věc udělali v Palestině, a my jsme proto proti této nové zdi. Říkají, že za nezaměstnanost a chudobu můžou přistěhovalci, přitom problémem je naše politika. Všechna ta úsporná opatření a podpora bank.“
Střety kvůli řecko-tureckému plotu
„Řekové na tom nejsou dobře. Musíme platit daně a máme hodně výdajů. Kvalita našeho života klesla. Z Pákistánu, Afghánistánu, Bangladéše a dalších zemí přitom přichází obrovská spousta lidí. Taková, že to nejde ani sledovat,“ staví se ale na druhou stranu obyvatel Atén Nicholaos Sofos. Většina Řeků však nesouhlasí. Plánovaný plot totiž podporuje 73 procent obyvatelstva.
Imigranti prý ale Řekům blahobyt neberou
Přistěhovalci se ale brání. Tvrdí, že oni blaho Řekům nevzali. Řecko jim k tomu prý ani nedalo příležitost. „Je nás tady opravdu hodně. Někteří tu bydlí už jedenáct let a pořád ještě neslyšeli od vlády žádnou odpověď na žádost o legální pobyt,“ brání se přistěhovalec z Afghánistánu Ahmedi Ismarai. V jedenáctimilionovém Řecku žije asi půl milionu nelegálních přistěhovalců. Velké množství z nich bydlí právě v metropoli. Zdejší muslimská komunita rychle roste, a to v krizí zmítané zemi vyvolává napětí.
Přes dvě stě šest kilometrů dlouhou řecko-tureckou hranici se do Evropské unie dostává devadesát procent ilegálních imigrantů. A řecká vláda doufá, že je tři metry vysoký plot zastaví.
