Káhira - Obavy některých politiků z rozšíření tuniských protestů do dalších arabských zemí se zřejmě začínají naplňovat. Egyptská policie dnes vodními děly, slzným plynem a obušky rozehnala několikatisícové protivládní demonstrace v Káhiře. Ty byly svolány po internetu a stejně jako v Tunisku lidé protestují proti chudobě, nezaměstnanosti a korupci. Nepokoje si už vyžádali první oběti - zemřeli dva lidé. Svůj hněv obrátili i proti prezidentovi Husnímu Mubarakovi, který v zemi vládne už tři desetiletí. Organizátoři vyzvali lidi k účasti přes sociální sítě Facebook a Twitter a předpokládali účast stovek tisíc lidí.
Tuniský příklad táhne: Demonstruje už i Egypt
Úřady poslaly do ulic tisíce policistů a vojáků, aby násilnostem zabránili. V Káhiře demonstrovalo v různých čtvrtích asi 15 tisíc lidí, další tisíce osob protestovaly na jiných místech Egypta. Provolávali hesla proti prezidentovi i špatným životním podmínkám.
Dvě mrtvá těla byla přivezena do nemocnice ve městě Suez, kde lidé dnes také demonstrovali. Podle jednoho lékařského zdroje byly oběti zasaženy policejními gumovými projektily.
GALERIE
videogallery_27466
Protesty začaly klidně, demonstranti však posléze zaútočili na vůz s vodními děly a řidiče donutili auto opustit. Policie zasáhla obušky proti těm, kteří se pokusili rozbít policejní kordon a přidat se k hlavnímu průvodu směřujícímu do centra Káhiry.
Demonstranti provolávali hesla "Pryč s Mubarakem" a "Tunisko! Tunisko!„ aházeli po policistech kameny a prázdné lahve. V Alexandrii strhli portrét Mubaraka a jeho syna Gamala, který je považován za jeho pravděpodobného nástupce v prezidentském úřadu. “Gamale! Vyřiď otci, že ho Egypťané nenávidí,"skandoval dav.
V centru metropole bylo před začátkem protestů rozmístěno až 30 tisíc členů pořádkových sil. Egyptské ministerstvo vnitra předem varovalo, že tvrdě zakročí proti těm, kdo poruší zákon. Informace o chystaných protestech se šířily prostřednictvím sociálních sítí Facebook a Twitter. Účast na protestních akcích v rámci takzvaného Dne hněvu zde slíbilo 90 tisíc uživatelů.
V Egyptě jde o první tak masové projevy nespokojenosti po vzoru nepokojů v Tunisku a o největší demonstraci za posledních několik let. S 80 miliony obyvatel je Egypt nejlidnatější arabskou zemí. Více než 40 procent populace však žije pod hranicí chudoby ve výši dva dolary na hlavu. Prezident Mubarak se u moci drží téměř 30 let (od roku 1981) a úřady soudí, že dvaaosmdesátiletý státník bude usilovat o další šestiletý mandát.
V Egyptě se v posledních dnech upálilo nejméně pět lidí. Podobný čin v Tunisku vyvolal rozsáhlé sociální nepokoje, které vyústily v pád vlády.
Protesty v takovém rozsahu jsou v Egyptě neobvyklé. protože jakýkoliv odpor bezpečnostní složky už třicet let potírají v zárodku. Demonstranty inspirovala revolta Tunisanů, která zrušila starý pořádek a je na cestě ke svobodě a demokracii. Obě země sdílejí mnoho podobných problémů, v Egyptě je ale mnohem větší negramotnost a menší dosah internetu. Svou opozicí jsou Egypťané rozčarováni skoro stejně jako vládou. Zakázané Muslimské bratrstvo s přímou podporou protestů váhá. Ze známých opozičních osobností je podpořil Muhammad Baradej, bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Tuniské protesty neutichají, poprvé se ale demonstrovalo i na podporu vlády
Protesty pokračovaly také v Tunisku. Asi tisícovka demonstrantů dnes před sídlem premiéra Muhammada Ghannúšího znovu požadovala demisi přechodné vlády. Velká část z nich strávila u premiérova sídla přes zákaz nočního vycházení už druhou noc po sobě. Ráno pod dohledem vojenských hlídek začali demonstranti znovu vykřikovat hesla proti vládě.
Ministr zahraničí Kamál Murdžaní vyjádřil připravenost odstoupit, zdůraznil však potřebu stability v zemi. Tu požadovaly i stovky účastníků vůbec první demonstrace, která se v zemi konala na podporu vlády. Dočasný kabinet do konání voleb podpořily i Spojené státy.
Prozatímní kabinet byl sestaven minulé pondělí po útěku prezidenta ze země, klíčové posty v ní však drží ministři z minulého režimu. Vláda v pondělí slíbila finanční pomoc v přepočtu asi 6,3 miliardy korun nejchudším částem země, odkud se protesty začaly v polovině prosince šířit. Peníze mají jít na vybudování infrastruktury, odškodné pro majitele obchodů poničených během nepokojů a pro rodiny desítek lidí zabitých při krvavých zásazích policie proti demonstrantům.
Ke každodenním demonstracím se začali připojovat islamisté, kteří se nezúčastnili „jasmínové revoluce“, jež vedla ke svržení režimu prezidenta Zína Abidína bin Alího. „To my jsme byli v první linii opozice vůči režimu a zaplatili za to. Trpěli jsme všemi nespravedlnostmi: vězením, mučením, zabavováním pasů, policejním obtěžováním,“ prohlásil představitel jedné z dosud oficiálně zakázaných islamistických stran. Vláda již slíbila, že legalizuje veškeré formace, které o to požádají, a že zruší protiteroristický zákon. Jedná se také o podmínkách propuštění stovek islamistů, které bývalý režim poslal za mříže.
GALERIE
Protivládní demonstrace v Egyptě