Moskva/Praha - Ruská vesmírná sonda Veněra 1 se měla stát prvním vyslancem lidstva, jenž přistane na povrchu jiné planety. Zasáhnout Venuši se sice Veněře kvůli technické závadě nepodařilo, i tak si ale vysloužila čestné místo v dějinách dobývání kosmu. Byla totiž první sondou, která prolétla v bezprostřední blízkosti této planety. Cílem sovětského programu Veněra (rusky Venuše) bylo prozkoumat pomocí automatických sond druhou planetu naší sluneční soustavy. Ačkoliv program jako celek byl nakonec úspěšný a přinesl celou řadu poznatků, jeho rozjezd provázely problémy.
Veněra 1 zahájila éru meziplanetárních sond
Neúspěchem skončil už první let k Venuši, na nějž se počátkem února 1961 vydala sonda označovaná jako Veněra 1VA. Kvůli závadě na posledním stupni nosné rakety shořela po několika dnech v zemské atmosféře.
Její nástupkyně, Veněra 1, odstartovala z kazašského Bajkonuru nedlouho poté, 12. února 1961. Na rozdíl od své předchůdkyně se z gravitačního pole Země úspěšně vymanila a rychlostí čtyř kilometrů za sekundu se vydala ke Slunci. V jeho blízkosti měla upravit svou polohu a v přesně načasovaný okamžik se nechat vymrštit k Venuši. Cestou ji čekala série měření a po dopadu měla sloužit coby důkaz sovětského prvenství.
Veněra mlčky putuje vesmírem
Operace zpočátku probíhala bez problémů a sonda se podle plánu pravidelně hlásila pozemnímu středisku. Po dvou týdnech však bylo spojení ztraceno, čímž Veněra přišla o možnost přijmout instrukce nutné ke korekci dráhy. Podle propočtů prolétla sonda nad povrchem Venuše v noci z 19. na 20. května 1961. Planetu přitom minula o pouhých 100 000 kilometrů. Tak blízko k Venuši se do té doby žádný lidský výtvor nedostal. Veněra 1 dodnes putuje po heliocentrické dráze vesmírem, zahalena do svého záhadného mlčení.
Během následujících čtyř let Sovětský svaz vypustil k této planetě hned několik automatů, jejichž mise však provázel nezdar. Výjimkou byla Veněra s pořadovým číslem tři, jež se v březnu 1966 stala prvním objektem vytvořeným člověkem, který zasáhl jinou planetu. Radost historického úspěchu částečně zkalila skutečnost, že pokus o navázání spojení se sondou selhal.
Větší štěstí měly Veněry vyslané v letech 1967 až 1969. Třem z nich se podařilo vstoupit do atmosféry Venuše a provést v ní fyzikální měření. Skutečným triumfem ovšem byla mise Veněry 7, která v prosinci 1970 bez újmy dosedla na povrch planety. Odvysílána data prokázala, že na Venuši panuje teplota kolem 470 stupňů Celsia a atmosférický tlak je zhruba 90krát vyšší než na Zemi. Tyto extrémní hodnoty potvrdila Veněra 8. Na první obrázky si však lidstvo muselo počkat do října 1975, kdy Veněra 9 pořídila sérii černobílých snímků. Na činnost Veněr navázal program Vega, do něhož byli zapojeni také českoslovenští vědci.
Merkur - V letech 1974 a 1975 kolem Merkuru opakovaně prolétla americká sonda Mariner 10, která pořídila fotografie jeho povrchu. Mariner byl nejenom první, ale donedávna jedinou sondou, jež k Merkuru dorazila.
Venuše - První průlet kolem Venuše provedla ruská sonda Veněra 1 v květnu 1961. Rovněž další prvenství byla v ruské režii. Prvním lidským výtvorem, jenž dokázal na povrchu planety úspěšně přistát, byla v prosinci 1970 Veněra s pořadovým číslem sedm.
Mars - První pokusy o průlet kolem Marsu podnikly sovětské sondy v letech 1960 až 1962. Byl to ale americký Mariner 4, který v létě 1965 poprvé proletěl nad planetou a o svém úspěchu zanechal důkaz v podobě černobílých fotografií.
Jupiter - První průlet kolem největší planety naší sluneční soustavy provedla v prosinci 1973 americká sonda Pioneer 10.
Saturn - Planeta se stala cílem pozemských sond v roce 1979. Tehdy kolem ní prolétl americký Pioneer 11, jenž dokonce podstoupil riskantní cestu skrz charakteristické prstence Saturnu.
Uran - Zatím jedinou misí k Uranu byl průlet sondy Voyager 2 v lednu 1986. Díky němu bylo objeveno 10 měsíců planety, o nichž astronomové do té doby nevěděli. Sonda rovněž odhalila dva do té doby neznámé prstence, jež planetu obklopují.
Neptun - Rovněž k Neptunu zatím zamířil jen Voyager 2. Kolem planety proletěl v srpnu 1989 a objevil šest neznámých měsíců této planety.
GALERIE
Sonda Veněra 1