Mys Canaveral - Americký raketoplán Discovery dnes úspěšně odstartoval z vesmírného střediska na Floridě na svou poslední cestu do vesmíru. Šestičlenná posádka dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici zásoby, různý materiál, palivo i humanoidního robota. Discovery se má připojit k ISS v neděli a vrátit zpět na Zemi 7. března. Potom půjde zřejmě do muzea.
Discovery se vydal na poslední cestu vesmírem
Tento nejstarší ze zbylých čtyř raketoplánů odstartoval kvůli problému s počítačem v řídicím středisku se čtyřminutovým zpožděním oproti plánovanému času 22:50 SEČ. Vzlétl ke své 39. misi po čtyřměsíčním odkladu, který si vyžádaly opravy palivové nádrže.
Při startu se uvolnily z palivové nádrže čtyři kusy izolační pěny. Podla NASA ale raketoplán neohrozily. Na problémy s izolační pěnou si dává NASA velký pozor od roku 2003, kdy se kvůli poškození pláště zřítil raketoplán Columbia.
GALERIE
videogallery_22548
Raketoplán dosáhl oběžné dráhy po osmi a půl minutách letu ve výšce 225 kilometrů nad Zemí při rychlosti více než 28 000 kilometrů za hodinu.
Mike Leinbach, šéf řízení startů raketoplánů NASA:
„Je to skvělá loď. Je pro nás trochu smutné, že je to poslední let, a pevně doufáme, že splní misi a doveze posádku bezpečně domů.“
Discovery se má připojit k ISS ve výšce 354 kilometrů nad Zemí v sobotu a vrátit se zpět na floridský Mys Canaveral 7. března. Astronauti plánují dva výstupy do volného prostoru, při kterých budou vždy po dobu kolem 6,5 hodiny především provádět opravy a údržbu ISS.
Spojené státy se rozhodly do poloviny roku program letů raketoplánů po 30 letech zcela ukončit. V dubnu se má na svou poslední cestu do vesmíru vydat raketoplán Endeavour a koncem června Atlantis.
Raketoplán Discovery
Od prvního letu, k němuž odstartoval 30. října 1984, Discovery nalétal téměř 250 milionů kilometrů. Během 38 misí strávil na oběžné dráze 351 dní, tedy téměř celý rok. Zemi obletěl 5628krát a nesl celkem 246 členů posádky. V roce 1998 byl na jeho palubě nejstarší člověk, jenž kdy letěl do vesmíru - sedmasedmdesátiletý bývalý astronaut John Glenn.
Během své služby se Discovery podílel na několika meznících v dějinách kosmonautiky. Mimo jiné byl první vesmírnou lodí, která „odchytila“ družici a dopravila ji zpátky na Zemi. Tento raketoplán také do kosmu vynesl Hubbleův teleskop.
K ISS se připojil Johannes Kepler
Jen několik hodin před startem raketoplánu Discovery úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice evropská nákladní loď Johannes Kepler. Dopravila k ní přes 7 tun nákladu: palivo, jídlo, zásoby kyslíku a další vybavení. Johannes Kepler je plně automatická loď, která použila vlastní počítačové systémy a senzory k navedení ke stanici i k vlastnímu spojení s ISS. Přitom se musela „trefit“ do bodu o velikosti deseti centimetrů. V závěrečné fázi operace se Johannes Kepler naváděný lasery připojil k ruskému modulu Zvězda při relativní rychlosti sedm centimetrů za sekundu, přičemž ISS se po oběžné dráze pohybuje rychlostí 28 000 kilometrů za hodinu. Johannes Kepler je jediným kosmickým plavidlem, které se dokáže ukotvit na ISS zcela samostatně bez lidského zásahu.
Připojení plavidla k ISS se ve výšce 350 kilometrů nad Zemí podle Evropské vesmírné agentury uskutečnilo v 16:59 SEČ. Plavidlo vynesla minulou středu na oběžnou dráhu z vesmírné základny Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
Johannes Kepler přistál u ISS po cestě dlouhé zhruba čtyři miliony kilometrů. Hladký průběh zakotvení evropského zařízení na ISS byl jednou z podmínek pro to, aby se dnes mohl na svou poslední cestu do kosmu vydat rovněž Discovery.
Johannes Kepler zůstane na ISS do června. Bude naložena odpadem, který vyprodukovala posádka ISS, a poté poslána zpět k Zemi, aby shořela v atmosféře.
GALERIE
Raketoplán Discovery startuje ke své poslední cestě do vesmíru