Země V4 dál tlačí na Bělorusko

Bratislava - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko pokračují v tlaku na autoritativní režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ministři zahraničí zemí takzvané visegrádské čtyřky a Německa dnes v Bratislavě vyzvali představitele postsovětského Běloruska, aby propustili politické vězně a přestali zastrašovat opozici. V opačném případě podle nich Minsku hrozí další sankce a setrvání v izolaci.

„Země, kde vládne totalita, nemá žádnou budoucnost. Prezidentu Lukašenkovi jsme jasně vzkázali - v úvahu nepřichází žádná diskuse s jeho režimem, pokud ve vězení bude třeba jeden jediný politický vězeň,“ prohlásil šéf slovenské diplomacie Mikuláš Dzurinda.

Kritická slova si na společném jednání ministrů zahraničí V4 a Německa s představiteli států Východního partnerství, v němž je sdružena šestice postsovětských republik, vyslechl běloruský náměstek ministra zahraničí Valerij Voronecký.

Ministři zahraničí se svým prohlášením přidali k premiérům zemí visegrádské čtyřky. Ti v polovině února na summitu ve slovenské metropoli vyzvali Minsk k propuštění aktivistů, kteří po loňských demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb skončili ve vězení. Lidem, kteří protestovali proti údajně zmanipulovaným výsledkům hlasování, hrozí dlouholeté vězení.

Westerwelle: Do EU smí jen demokratické státy

Běloruští opoziční aktivisté, kteří v těchto dnech navštívili Bratislavu, se mohou spoléhat na podporu Evropské unie. Ta koncem ledna Lukašenkovi a dalším představitelům tamního režimu zakázala vstup na své území a zmrazila jejich finanční aktiva v unijních zemích. „Pokud Bělorusko nedospěje k pozitivnímu vývoji, Evropská unie bude podnikat další kroky,“ poznamenal bez dalších podrobností státní tajemník polské diplomacie Mikolaj Dowgielevicz.

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle dnes upozornil, že šanci na vstup do EU mají pouze demokratické státy. „Most do EU se jmenuje demokracie. Kdo chce vstoupit do Evropské unie, musí sdílet demokratické hodnoty,“ zdůraznil.

Ministři zahraničí dnes společně s šéfkou diplomacie EU Catherine Ashtonovou podpořili šest postsovětských republik, které jsou součástí programu Východního partnerství. Visegrádská čtyřka přislíbila například pomoc při reformách, ale také společné projekty financované fondem V4. Kromě Běloruska je členem Východního partnerství Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán.

Ministři zahraničí V4 a Německa v Bratislavě
Zdroj: ČTK/Petr David Josek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...