Tripolis/Washington - Pentagon chce stáhnout svá bojová letadla z operací v Libyi. Nahradí je stroje partnerů z NATO. Pokud se situace povstalců zhorší, mohou být letouny znovu nasazeny. V americkém Kongresu rozhodnutí týkající se klíčové části strategie na ochranu libyjských civilistů vzbudilo velkou kritiku. Ministr obrany Robert Gates a šéf sboru náčelníků štábů americké armády admirál Mike Mullen ve čtvrtek sdělili, že tato americká bojová mise bude v sobotu ukončena.
Američané stahují z Libye své bojové letouny
Republikánský senátor John McCain k rozhodnutí sarkasticky poznamenal, že je to „skvěle načasované“. Jednotky libyjského vůdce Muammara Kaddáfího totiž právě tento týden znovu začaly vytlačovat povstalce na východ a zaznamenaly na bojišti úspěch.
Robert Gates:
„Na libyjské území nevkročí jediná americká bota. Svržení Kaddáfího režimu, i když by to byla vítaná eventualita, není součástí vojenské mise. Odstranění plukovníka Kaddáfího bude nejspíš dosaženo časem pomocí politických a ekonomických opatření a s pomocí jeho lidu.“
GALERIE
videogallery_000119808
Z akcí budou stažena letadla AC-130 využívaná k ostřelování území a bitevní letouny A-10. Zůstanou ale v pohotovosti, a jestliže se situace povstalců dramaticky zhorší, bude moci velení operace NATO o jejich opětné nasazení požádat. Mullen řekl, že od neděle budou lety nad Libyí zajišťovat jiní členové NATO a jmenoval Francii a Británii.
USA se omezí na podporu v podobě tankovacích a monitorovacích letů. Není jasné, zda budou USA i nadále na Kaddáfího pozice útočit řízenými střelami Tomahawk. Od zahájení vojenské operace v Libyi jsou tyto střely vypalovány z bitevních lodí a ponorek ve Středozemním moři.
Mullen i Gates ve vystoupení před členy branného výboru dolní i horní sněmovny Kongresu také zásadně odmítli, aby se USA podílely na vyzbrojování libyjské opozice. Naznačili ale, že by se o to mohly postarat jiné, třeba arabské státy. „Domnívám se, že má-li se dostat opozici této pomoci, pak je pro ni mnoho jiných zdrojů než USA,“ řekl Gates.
On i Mullen byli od začátku skeptičtí k vojenskému zapojení USA v Libyi. Gates ve čtvrtek prohlásil, že stažení amerických bojových letadel by pro nikoho nemělo být překvapením. I on ale přiznal, že v době Kaddáfího úspěšného tažení je načasování nešťastné.
Gates si myslí, že nálety na Kaddáfího vojenské cíle jsou základem vojenské strategie proti němu. Zredukuje to prý Kaddáfího palebnou sílu do té míry, že nakonec nebude schopen obnovený tlak opozičních sil zničit.
Při koaličním náletu zahynulo sedm civilistů
Při koaličním náletu na konvoj Kaddáfího stoupenců poblíž města Briga dnes zahynulo sedm civilistů a 25 jich bylo zraněno. Uvedla to BBC s odvoláním na místního lékaře. Právě obavy z vyššího počtu civilních obětí vedly spolu se špatným počasím k omezení náletů - důsledkem by totiž mohlo být omezení shody mezi západními a arabskými členy protikaddáfíovské koalice.
O Brigu se přetahují povstalci s vládními vojáky. Těžké boje jsou hlášeny i z Misuráty, kterou Kaddáfího vojsko ostřeluje raketovou palbou z tanků a dnes se zaměřilo i na centrum města. Tamní obyvatelé tvrdí, že se město neudrží a že obyvatelům hrozí masakr.
Opozice přistoupí na příměří, pokud Kaddáfí vyklidí západolibyjská města
Vůdce opoziční národní rady Mustafá Abdal Džalíl dnes v Benghází na schůzce se zvláštním vyslancem OSN Jordáncem Abdalláhem Chatíbem řekl, že opozice přistoupí na příměří. Podmínkou je, aby Kaddáfího jednotky vyklidily západolibyjská města a ponechaly tamním občanům svobodu vyjadřování. Trvá také požadavek na Kaddáfího odstoupení. Libyjská vláda ale povstalecké podmínky uzavření příměří odmítla a označila letecké útoky protikaddáfíovské koalice za zločin proti lidskosti.
Koaliční nálety podle amerických zdrojů zničily už čtvrtinu Kaddáfího palebné síly, ale jeho jednotky počtem stále desetinásobně převyšují jednotky opozice. Ta si uvědomuje, že má-li Kaddáfího porazit, musí se lépe zorganizovat. Na bojiště mezi Brigou a Adžedábíjou dnes poprvé nepustila neozbrojené mladíky ani novináře. O organizaci povstalců se snaží důstojníci zběhlí z Kaddáfího armády. Cílem je udržet Adžedábíju, která je od fronty vzdálená asi 40 kilometrů.
Bývalý šéf NATO George Robertson dnes řekl, že pokud nebudou na Kaddáfího síly stačit letecké útoky, bude koalice pravděpodobně muset vyslat do Libye pozemní jednotky.
V Británii prý vyjednával zástupce libyjské vlády
Podle BBC pobýval v Británii před několika dny vyslanec libyjské vlády Muhammad Ismáíl a hovořil s britskými představiteli. Podle ministerstva zahraničí dávají Britové při všech kontaktech s Libyjci jednoznačně najevo, že libyjský vůdce Muammar Kaddáfí musí odstoupit.
Informace o Ismáílově misi se objevila po nečekaném příjezdu libyjského ministra zahraniční Músy Kúsy do Británie. Tvrdí, že utekl a že už pro Kaddáfího vládu nechce pracovat. K podobnému kroku jsou podle stanice Al-Džazíra připraveni také ministr vnitra, Kúsův náměstek a předseda libyjského sněmu. Všichni jsou podle Al-Džazíry v Tunisku a čekají na příhodné letadlo. Z Tuniska se ve středu do Británie dostal i Kúsa. Libyjský vládní mluvčí informaci o těchto zběhnuvších představitelích popřel a řekl, že jsou stále všichni v Libyi.
Zpravodaj BBC tvrdí, že Ismáíl patří k poradcům Kaddáfího syna Sajfa Isláma. Britské ministerstvo zahraničí návštěvu Ismáíla přímo nepotvrdilo. Sdělilo, že nehodlá komentovat všechny své kontakty s libyjskými zástupci a že při všech těchto kontaktech jednoznačně dává najevo, že Kaddáfí musí odstoupit. Podle BBC Ismáíl zřejmě prověřoval možnosti Kaddáfího ústupu.
Přibývá spekulací o tom, že Kaddáfího synové Sajf Islám, Saadí a Mutasim jsou ochotni vyjednávat o možnostech odchodu buď celé rodiny, nebo jenom Kaddáfího.
Německo a Čína zopakovaly nesouhlas se zásahem
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle dnes v Pekingu zopakoval, že Německo zásadně nesouhlasí s vojenským řešením krize v Libyi. Německo a Čína jsou od začátku vojenské operace jejími odpůrci. Obě země se v březnu v Radě bezpečnosti OSN zdržely hlasování o rezoluci, která vojenský zásah podporuje.
Westerwelle po schůzce se svým čínským protějškem Jang Ťie-čch'em prohlásil, že prvním krokem k řešení musí být vyhlášení příměří. Situace v Libyi je vojensky neřešitelná, musíme dát do pohybu politický proces, řekl německý ministr.
V tomtéž duchu se vyslovil i Jang a dodal, že zprávy o pokračujících bojích a civilních obětech Čínu znepokojují. Situaci je třeba řešit náležitými politickými a diplomatickými prostředky. Čína bude jako člen Rady bezpečnosti OSN dál jednat odpovědně v tomto smyslu, řekl.
- Americký admirál Mike Mullen autor: Salah Malkawi, zdroj: Getty Images News http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2408/240710.jpg
- Boje v Libyi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2439/243808.jpg
- Raněný z libyjské války autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2439/243810.jpg
- Boje v Libyi autor: Hamza Turkia, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2431/243025.jpg
- Raněný z libyjské války autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2439/243809.jpg
- Německý ministr Guido Westerwelle se svým čínským protějškem Jang Ťie-čch'em autor: Lintao Zhang, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2437/243605.jpg