Praha/Hongkong - Čínský výtvarník a kritik režimu Aj Wej-wej je stále ve vězení. Oficiálně sice za hospodářskou kriminalitu, podle posledních informací prý krátil daně, ničil účetní dokumenty, šířil pornografii. Nicméně se zdá, že se čínské vedení spíš bojí revolucí, které mění arabský svět. „Režim se chová jako šílenec, protože dobře ví, že ty samé důvody, které vedou k nespokojenosti na Blízkém východě, existují i v Číně. Zatím se v Číně nic nemění, ale mohlo by se stát, že jakmile úřady ztratí kontrolu, dojde ke stejné revoluci. Mohla by být klidná, ale kdyby se ji čínská vláda pokusila zastavit, mlátit lidi, pak by se asi bránili. Nebylo by to tak mírové jako studentské protesty v roce 1989. Bylo by to horší,“ sdělil v rozhovoru pro ČT24 spisovatel Bei Ling, který dnes už v Číně nežije a ani tudy nesmí projíždět, ale přesto jej vývoj v jeho rodné zemi stále znepokojuje.
Režim v Číně se chová jako šílenec, tvrdí čínský spisovatel Bei Ling
Čínský spisovatel Bei Ling není jediný, kdo nejdříve odmítal uvěřit zprávě o zatčení svého přítele a světoznámého výtvarníka Aj Wej-wej. „Jsou dvě možnosti. Aj může být obžalován a odsouzen k podobnému trestu stejně jako Liou Siao-po. Druhá možnost je, že svět dá velmi silně najevo čínské vládě, že tohle dělat nesmí.“ Za propuštění Aj Wej-weje dnes v Hongkongu i v dalších čínských městech demonstrovaly tisíce lidí.
Objeví-li se Bei Ling v Číně, končí v rukou policie
Básník Bei Ling žije od roku 1988 v zahraničí - v Americe a na Tchaj-wanu vydává čínský literární časopis. Když se v roce 2000 pokusil vrátit do Číny, skončil ve vězení. Nicméně tehdy čínské vedení muselo ustoupit a po pár týdnech jej na nátlak ze zahraničí propustilo. „Madeleine Albrightová tehdy přímo zavolala čínskému vicepremiérovi a ministru zahraničí a zeptala se, proč mě zavřeli. Přímo se zeptala, jestli to je jen kvůli mému psaní a knihám. Požadovala, aby mě pustili. Za dva týdny jsem byl na svobodě. Ale to bylo před deseti lety, tehdy situace v Číně nebyla tak šílená jako dnes.“
V Pekingu se naposledy ukázal loni v listopadu. Letěl tehdy z Frankfurtu a v čínském hlavním městě měl pouze přestoupit na letadlo do Tchaj-peje. Ale na pekingském letišti skončil v rukou místní policie. „Po dvou hodinách mi řekli, že nesmím cestovat přes Peking, že je to příkaz shora a poslali mě zpět do Frankfurtu,“ vzpomíná na ne zrovna příjemnou vzpomínku.
Bei Ling: Liou Siao-po miluje opravdovou svobodu
Bei Ling se od mládí přátelí s loňským laureátem Nobelovy ceny míru. Seznámili se kdysi ještě jako studenti literatury. Naposledy spolu telefonovali v roce 2008, těsně před tím, než čínský režim Liou Siao-poa uvěznil na 11 let. „Rád bych s ním zase mluvil, nejlépe hned zítra. Nedovedu si představit, že má být ve vězení ještě skoro 10 let. Když na to pomyslím, jsem zdrcený. On velmi miluje svobodu, ale opravdovou. Odmítl například odejít do exilu jako já. To radši přijal vězení.“
Právě o Liou Siao-poovi napsal Bei Ling knihu, která vyšla v Německu. Jako kdyby tato země chtěla odčinit skandál z roku 2009. Tehdy měl Bei Ling vystoupit na Frankfurtském knižním veletrhu, jehož hlavní partnerskou zemí byla Čína. Ta ale proti účasti zakázaného autora protestovala a hrozila, že zruší veškeré akce. „Dva nebo tři dny před odletem mi zavolali z Frankfurtu a řekli, že moje pozvání ruší. Ptal jsem se proč a oni řekli, že je to kvůli čínské vládě. Prý se jí moje účast nelíbí,“ popisuje postup německých pořadatelů. Po drtivé kritice v německých médiích nakonec nechali organizátoři Bei Linga a další v Číně zakázanou autorku vystoupit, oficiální čínská delegace však tehdy odešla ze sálu.
Aj Wej-wej - jeden umělec a bojí se ho celá Čína
Málokdo by mohl mít v Číně tak privilegované postavení jako třiapadesátiletý Aj Wej-wej. Jeho otec byl významným členem komunistické strany a slavným básníkem. Sám Aj je považován za průkopníka čínského moderního umění. Byl navíc spolutvůrcem „ptačího hnízda“, olympijského stadionu, který je chloubou většiny Číňanů. V průběhu pekingské olympiády v roce 2008 ale Aj Wej-wej iritoval čínské úřady prohlášením, že své práce na stadionu lituje, protože olympiáda byla falešným úsměvem Číny.
Aj Wej-wej
„Svoboda vyjadřování je vždy základní hodnotou, kterou by umělci, spisovatelé nebo intelektuálové měli chránit. To je hlavní rys toho, co tady dělám. Myslím, že je to důležité…. Nemyslím si, že otázka lidských práv se může zlepšit bez boje. Vláda a systém o tom naprosto odmítají hovořit, odmítají jakoukoliv diskuzi. Není tady pro to místo. Jejich každodenní politické chyby porušují lidská práva stále více a více lidí. Proto musí jakoukoliv debatu o lidských právech rozdrtit.“
Na podporu Aj Wej-weje dnes v Číně demonstrovaly tisíce lidí. V Hongkongu se demonstranti dokonce přetlačovali s policií, která je nechtěla pustit před stranický úřad. Nejmíň jeden demonstrant následoval osud umělce a skončil v policejní cele.