Wageningen – Farmáři v budoucnu nebudou závislí na větru, dešti ani slunci. Jejich pracovištěm bude budova bez oken, kde se úzkostlivě kontroluje teplota, vlhkost, kvalita vzduchu i nutriční hodnoty plodin. Výsledkem má být mnohem vyšší efektivita pěstování ovoce a zeleniny a vždy zaručená úroda.
Farmařit budeme brzy i na Sahaře nebo v New Yorku
Ani kapka vody nazmar a žádné pesticidy
Po Číně se továrny na pěstování rostlin hlásí i z Nizozemska. Vizí experimentátorů, kteří se snaží přesunout pole pod střechu, je zajistit dostatek jídla pro všechny. Novinka by umožnila farmaření například i uprostřed Sahary, na Sibiři nebo třeba v centru New Yorku.
Nizozemsko: farmáři budoucnosti (zdroj: ČT24)
Spolumajitel PlantLab, Den Bosch Gertjan Meeuws popisuje, jak továrna funguje:
„Kombinujeme tu ideální barevné spektrum - modrou a odstíny červené - s ideálním klimatem. A ujišťujeme se, že naše výpěstky mají dostatek světla k fotosyntéze a rovněž dost vláhy, aby jim v těle mohly proudit živiny. Vytváříme tady podmínky, kterým říkáme rostlinný ráj.“
Slunce nahrazují LED diody, žádná voda nepřijde nazmar, pesticidy jsou tu zakázané a plodinám jde tento systém k duhu. „Při normálním způsobu hospodaření se růstový potenciál rostlin využívá jen asi z devíti procent. Dokáží toho ale desetkrát až jedenáctkrát víc. A to je cíl našich pěstitelských komor. Zatím jsme asi na troj až čtyřnásobku produktivity ve srovnání se zeleninou ze skleníků,“ tvrdí spolumajitel PlantLab Den Bosch Gertjan Meeuws.
Úspora vody je tu navíc až devadesátiprocentní. „Abyste vypěstovali kilogram rajských jablek – dejme tomu na poli v Izraeli – spotřebujete asi 60 litrů vody. V běžném skleníku je to asi 15 litrů. A v těchto halách s tímto systémem se můžete dostat až na neuvěřitelný jeden jediný litr vody na jedno kilo rajčat,“ vysvětluje profesor Univerzity ve Wageningenu Olaf van Kooten.
Za původce myšlenky městských polí se považuje profesor Kolumbijské univerzity Dickson Despommier. Původně šlo o školní projekt, jenže si stále více lidí uvědomuje absurditu převážení potravin přes hranice nejen jednotlivých zemí, ale už i kontinentů. Ceny potravin tak rostou spolu s cenami energií a ovlivňují je taktéž častější záplavy nebo ničivá sucha.