Mladić může do Haagu, vinen se necítí

Bělehrad – Zvláštní srbský soud pro válečné zločiny dnes rozhodl, že zajatý někdejší bosenskosrbský generál Mladić bude vydán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Do pondělí se může Mladić proti rozhodnutí odvolat. Dnes už prohlásil, že se necítí vinen. Řekl také, že je nemocen, a proto chce do nemocnice. Mladić byl u výslechu už včera, nebylo mu ale dobře, a tak soudce vyšetřování odložil. Dnes zkoumali Mladičův zdravotní stav lékaři.

„Mladičův advokát dostal rozhodnutí o extradici a do pondělí má čas podat proti němu případné odvolání,“ informovala dnes soudkyně Maja Kovačevičová. Mladičovo vydání posvětila i lékařská komise, která dnes zkoumala jeho zdraví.

Soudce zvláštního tribunálu pro válečné zločiny totiž včera v Bělehradě musel přerušit výslech Mladiče kvůli jeho „špatnému fyzickému stavu“. Mladičův právník Miloš Šaljić tvrdí, že jeho klient nebyl schopný komunikovat. „Uvědomuje si, že ho zatkli. Ví, kde je. Řekl, že neuznává haagský tribunál,“ řekl advokát. Podle něj nicméně potřebuje exgenerál nutně lékařskou péči a v tomto stavu nemůže být vydán k mezinárodnímu tribunálu do Haagu.

Rodina nyní rovněž usiluje o to, aby byl exgenerál převezen do nemocnice. Mladić podle nich prodělal v době útěku dvě mrtvice, má obtíže s mluvením a prý má také ochrnutou pravou ruku. „Chceme požádat o jeho převoz do nemocnice,“ řekl dnes jeho syn Darko.

Podle zástupce žalobce pro válečné zločiny Bruna Vekariče Mladić požádal, aby do své cely dostal jahody, televizi a romány Nikolaje Gogola a Lva Tolstého. Vyslovil také přání navštívit bělehradský hrob dcery Any, která v roce 1994 spáchala sebevraždu.

Mladić Mladičovi na život nesáhne

Zdroje z prokuratury naopak tvrdí, že Mladić je „plně schopen komunikovat“ a „v některých chvílích je dokonce arogantní“. Podle srbského listu Blic dokonce prý při lékařské prohlídce ujistil, že nehodlá spáchat sebevraždu. „Nemějte strach, Mladić na život Mladičovi nesáhne,“ prohlásil údajně.

Srbská média přinášejí podrobnosti ze zatýkání Mladiče. Zvláštní komando ho prý v domku v Lazarevu překvapilo ve spánku. Zatýkali ho v podstatě v posteli. Měl u sebe dvě pistole, ale nepoužil je.

Mladić neměl ve svém úkrytu ani mobil ani laptop. Zřejmě se obával, že by ho takto mohly úřady vypátrat. Měnil proto často své úkryty. Mladić se skrýval v domku svého příbuzného v Lazarevu, již několikrát ho tam přitom policie hledala. Exgenerál se sem přistěhoval ale teprve před dvěma týdny.

Jen několik dní před zatčením navštívil Mladiče jeho syn Darko a vnoučata. Rodina přitom tvrdila, že o úkrytu Mladiče nevěděla. I jeho právník Šaljić tvrdí, že Darko pouze navštívil příbuzné a s otcem se vůbec nesešel.

Obyvatelé Lazareva stále nemohou uvěřit, že mezi nimi žil muž, který je pro svět monstrum a pro řadu Srbů hrdina. „Možná je škoda, že jsme to nevěděli. Kdybychom to věděli, nechytili by ho, to vám garantuji. Celá vesnice vám to potvrdí, všichni by se postavili za Ratka Mladiče,“ řekl zpravodaji ČT jeden z nich.

Do sedmi dnů do Haagu

Srbské úřady na rozhodnutí o vydání Mladiče docela spěchají. Nechtějí oddalovat soudní proces, ve kterém bude Mladić čelit obvinění z válečných zločinů. Zástupce žalobce pro válečné zločiny Bruno Vekarić říká: „Vydání Mladiče do Haagu před tribunál OSN je otázka nanejvýš sedmi dní.“

Soud v Haagu viní Mladiče z genocidy. Měl se podílet na masakru v Srebrenici, při kterém bylo zabito 7 500 bosenských muslimů. Generální prokurátor Serge Brammertz navíc nevyloučil, že by se žaloba proti Mladičovi mohla ještě rozšířit. Neupřesnil však, o jaké zločiny.

Srbsko vypsalo na dopadení Mladiče odměnu deset milionů eur, tu ale nakonec nikdo nedostane. K dopadení přispěla totiž srbská bezpečnost. „Pracovníci bezpečnostních orgánů Mladiče dopadli v rámci své běžné operativní činnosti. Dělali jen svou práci v souladu s ústavou a zákony,“ prohlásil státní tajemník ministerstva spravedlnosti Slobodan Homen. Miloševiče přitom prý také už dlouho sledovala srbská tajná služba.

Evropský tisk: Pozdě, ale přece

Evropské noviny dnes žijí zatčením Ratka Mladiće. Většina se jich shoduje, že Srbům sice dopadnout Mladiče trvalo dlouhých 16 let, ale nakonec se ho přece jen podařilo zatknout, což tisk hodnotí vcelku pozitivně. Prý to hlavně otevřelo Srbsku cestu do Evropy.

Rakouský deník Kurier: „Soud s nejhledanějším válečným zločincem nebude jen spravedlivým trestem s hromadným vrahem, ale také pozdním zadostiučiněním pro statisíce bosenských Muslimů, kteří v občanské válce přišli o své nejbližší. Především je to ale osvobozující uvolnění pro celé Srbsko. Překonalo rozhodující kámen úrazu na cestě do EU a budoucnosti.“

Rakouský deník Der Standard: „Bylo to moc dlouho nejen pro příbuzné obětí srebrenického masakru, ale i pro odrazení jiných možných válečných zločinců.“

Britský deník The Times: „Nejdůležitější na tom je poznatek, že základní normy mezinárodního práva jsou platné všude. Pachatel je sice za své činy zodpovědný sám, ale existuje také širší odpovědnost. Západní mocnosti o zločinech věděly, ale nepoužily svou leteckou převahu, aby je zastavily.“

Lucemburský list Luxemburger Wort: „Dobrých 15 let po masakru u Srebrenice se kruh konečně uzavřel a bývalý generál byl dopaden. Jeho čas vypršel, protože ve stejné míře, v jaké se Srbsko odděluje od své minulosti, klesala také podpora pro Mladiče.“

Norský deník Aftenposten: „To, že bývalý generál si už nežije v Srbsku na volné noze, odstraňuje hlavní překážku pro srbské členství v EU.“

Klaus: EU se při rozšiřování řídí jednotlivostmi, ne podstatou

Český prezident Václav Klaus dnes ve Varšavě v této souvislosti prohlásil, že Evropská unie při vyjednávání se zájemci o vstup bere v úvahu viditelné jednotlivosti, nikoli podstatu a hloubku sociálních, hospodářských a politických přeměn. „To, že generál Ratko Mladić nebyl do čtvrtka zatčen, byl pro mnoho západoevropských, starých evropských zemí strašně jednoduchý argument, který jim umožnil nedívat se na to, jaké opravdu Srbsko je, a apriorně povědět ne.“ Zatčení bývalého velitele bosenskosrbské armády proto Klaus považuje za šanci pro Srbsko, aby se přiblížilo Evropské unii.