Moskva – Prezidentské i parlamentní volby v Rusku se rychle blíží a celý svět se ptá, kdo se stane příštím vládcem Kremlu. Prezident Dmitrij Medvěděv po třech letech ve funkci uspořádal vůbec první tiskovou konferenci. Překvapení se ale nekonalo, Medvěděv se ke své kandidatuře nevyjádřil a před osmi stovkami novinářů působil „nemastně-neslaně“. To premiér Vladimir Putin se objektivům kamer rozhodně nevyhýbá a jeho možnou kandidaturu v prezidentských volbách už neformálně uvítala i největší strana Jednotné Rusko.
Putin versus Medvěděv: Kdo půjde z kola ven?
Máloco zaujalo v poslední době ruskou veřejnost tolik jako tančící prezident na srazu spolužáků. Ve vládnoucím tandemu je Dmitrij Medvěděv tím ostýchavějším. Obří audience, kterou udělil tisku poprvé po třech letech v Kremlu, proto strhla nemenší pozornost než jeho pohyby v rytmu 90. let.
Ruská křižovatka (zdroj: ČT24)
Narozdíl od Vladimira Putina, který přijímal novináře za zdmi Kremlu, dal Dmitrij Medvěděv přednost Skolkovu, které je vlajkovou lodí jeho ambiciózního projektu modernizace Ruska. Zatím ovšem čistě virtuálního projektu. Kromě vysoké školy managementu jsou ve Skolkovu jen pole. Za pár let tu má ale vyrůst supermoderní centrum vědy a technologií – ruská obdoba amerického Silicon Valley. Povinnou návštěvu tady absolvuje každý významný návštěvník Ruska.
Modernizace, výzkum a technologie jsou Medvěděvova oblíbená hesla. Prezentuje se jako liberálnější a také pokrokovější vůdce s modernějším pohledem na budoucnost Ruska než jeho předchůdce. O svých plánech se ale zdráhá otevřeně mluvit. Do prezidentských voleb zbývá 10 měsíců a ruští voliči pořád nevědí, kdo bude kandidovat. „Politika není showbyznys. Takové rozhodnutí musí být přijato v pravou chvíli. Nedělá se na tiskové konferenci. To neznamená, že se může odkládat donekonečna. Nebude trvat dlouho,“ napínal Medvěděv novináře na tiskovce.
Na veřejnost čas od času prosáknou názorové neshody v tandemu: různé pohledy na operaci v Libyi nebo Medvěděvovo pozdvižené obočí nad Putinovým plánem jít do parlamentních voleb v prosinci - tak trochu v sovětském stylu - s Všeruskou lidovou frontou. „Není jasné, k čemu ji potřebuje. Zahrnuje skupiny, které beztak mají blízko k Jednotnému Rusku – veterány, ženské spolky, odbory. Nejspíš jde o snahu obnovit legitimitu. Obliba a prestiž Jednotného Ruska silně upadá. Lidi mají pocit, že to je strana zkorumpovaných funkcionářů. Podpora spolků může důvěryhodnost vzkřísit,“ odhaduje politoložka Maria Lipmanová.
Spekulace o možném soupeření vyvolal i vstup dalšího významného hráče do ruské politiky, a to do Medvěděvova týmu. Mnoho let po odsouzení Michaila Chodorkovského přichází na scénu jeden z nejvlivnějších ruských byznysmenů - Michail Prochorov. „Nebylo to pro mě snadné rozhodování, což je u mě celkem neobvyklé, protože se rozhoduji rychle. Samozřejmě budu žádat o volnou ruku, tak jako to dělám v byznysu,“ prohlašuje Prochorov.
Strana Správná věc zatím nemá v parlamentu žádná křesla. Vznikla teprve před dvěma lety jako projekt Kremlu. Hlásí se k liberálním reformám a pomýšlí na hlasy střední třídy. Pokud by se Medvěděv nakonec přece jen rozhodl kandidovat, může být jeho základnou. „Rozhodně se nedá mluvit o návratu oligarchů do politiky. Prochorov prostě zatím jen zaujímal liberální pozice. Podle toho, co říká, se zdá, že se nerozhodl sám od sebe. S největší pravděpodobností se konzultovalo na nejvyšší úrovni. Vypadá to na další řízený projekt lidí, kteří v Rusku rozhodují,“ komentuje Prochorovův vstup do politiky Lipmanová.
Většina Rusů stále považuje za skutečného vůdce Vladimira Putina. Co do důvěryhodnosti a popularity mu ale v průzkumech Dmitrij Medvěděv šlape na paty. Poprvé po třech letech by si ho v dalším období dokázalo v Kremlu představit stejné procento voličů jako Vladimira Putina.
GALERIE
Skolkovo