Poslanci dospěli k závěru, že prezident Ahmadínežád jednal v rozporu s ústavou, když odvolal ministra ropného průmyslu a sám sebe prohlásil za úřadujícího ministra. Někteří zákonodárci naznačovali, že motivem prezidentova kroku byla možná snaha vytěžit z něj finanční zisk. Ahmadínežád pochybení popírá.
Zhruba 50 poslanců také podepsalo petici požadující Ahmadínežádovo předvolání do parlamentu k interpelaci. Počet signatářů petice ale nedosáhl požadované čtvrtiny všech poslanců.
Ahmadínežád minulý měsíc odvolal z funkce ministra ropného průmyslu Masúda Míra Kázemího. Už dřív prohlásil, že hodlá zachovat jenom 17 ministrů z bývalých 21, čímž znepokojil své soupeře v konzervativním táboře.
Prezident může podle ústavy ministra odvolat a na tři měsíce za něj jmenovat úřadujícího zástupce. Stálého ministra musí schválit parlament.
Konečné slovo v otázce příštího ministra ropného průmyslu má mít duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Při nepokojích, které vypukly v roce 2009 po druhém Ahmadínežádově zvolení, sice za prezidentem stál, ale podle analytiků si nyní Ahmadínežád už touto podporou nemůže být jist.
