Ministři NATO probírají štít a Libyi

Brusel – Otázka dalšího postupu v Libyi, vztahy s Ruskem, protiraketová obrana, reforma velících struktur a redukce počtu agentur jsou hlavními tématy dvoudenního zasedání ministrů obrany členských zemí NATO, které dnes začalo v Bruselu. Ministři se shodli, že operace Severoatlantické aliance v Libyi potrvá tak dlouho, jak bude třeba. A jednalo se i o protiraketovém deštníku. Dnešní schůzka Rady NATO-Rusko ukázala, že mezi Severoatlantickou aliancí a Moskvou stále panují rozpory ohledně budování aliančního protiraketového systému.

„Čas pracuje proti Kaddáfímu, který jasně přišel o veškerou legitimitu, a proto musí odejít,“ uvedli ministři v prohlášení k Libyi. Aliance také znovu odsoudila útoky libyjského režimu proti vlastnímu obyvatelstvu, sama prý zásahy v Libyi provádí s co největším ohledem na civilisty. „Ta operace není namířena přímo proti Kaddáfímu, ale na druhé straně myslím, že všichni chápou, že ta budoucí Libye bude bez Kaddáfího,“ doplnil český ministr obrany Alexandr Vondra.

Na leteckých útocích v Libyi se podílí jen osm z 28 členských států aliance; zaznívají hlasy volající po větším zapojení i dalších spojenců. Všichni spojenci v alianci se shodují v tom, že Kaddáfího režim musí skončit, ovšem ne všichni jednoznačně sdílejí názor, že vojenská akce je nejlepší cestou k tomu, aby toho bylo dosaženo. Z dosavadních prohlášení se nezdá, že by mezi „nezapojenými“ existovala nějaká velká vůle tento stav změnit. Výzva k posílení kapacit alianční operace dnes zazněla mimo jiné od USA.

Agentury by měly být v budoucnu namísto současných 14 jen tři, přičemž nyní se spojenci musejí dohodnout na tom, co se kde přesně seškrtá. Českou republiku zastupuje kromě Vondry i šéf generálního štábu Vlastimil Picek.

Severoatlantická aliance před týdnem prodloužila svou misi v Libyi o 90 dní. Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen k tomu ale dodal, že pokud konflikt v této severoafrické zemi neskončí ani během dalších tří měsíců, zůstane NATO ještě déle. Aliance zde převzala velení nad vojenskými operacemi 31. března. Mandát na ochranu civilistů a dohled nad dodržováním bezletového režimu měl vypršet 27. června. Rasmussen uvedl, že Kaddáfí by měl z prodloužení mise NATO vyvodit, že aliance je odhodlána i nadále chránit civilisty.

Kaddáfího oddíly postoupily k Misurátě

Boj proti Kaddáfímu trvá od února. Letouny NATO provedly v úterý nejméně 20 náletů na Tripolis. Kaddáfího oddíly dnes postoupily k Misurátě. Ostřelují ji ze tří stran a zabily deset povstalců.

Podle Vondry nechce ČR od USA jen „cenu útěchy“

A tématem v Bruselu byl i protiraketový systém. NATO se už před časem rozhodlo, že si vybuduje vlastní protiraketovou obranu. Proti těmto vizím nastíněným hlavně USA se ale v minulosti ostře stavělo Rusko. A jednání s aliancí prý zatím nijak zvlášť nepokročila, připustil dnes šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. 

NATO na dnešní schůzce ministrů schválilo akční plán pro budování protiraketové obrany. A to kritizuje Moskva. „NATO nám zatím nenaslouchá,“ uvedl před ruskými novináři ruský ministr obrany Anatolij Serďukov. „Pozice NATO jsou nepřijatelné,“ dodal.

Ministr Vondra dal dnes v Bruselu najevo, že Česká republika není spokojená s americkou nabídkou na vytvoření „střediska včasného varování“, které by mělo vzniknout v rámci budované protiraketové obrany NATO. Česko podle něj nechce od Američanů jen nějakou „cenu útěchy“ a jedná i o jiných možnostech spolupráce.

Předchozí americká administrativa v čele s prezidentem Georgem Bushem chtěla původně v Brdech umístit protiraketový radar, nové americké vedení v čele s Barackem Obamou však od těchto plánů ustoupilo. V rámci už nastartované spolupráce ale Česku navrhlo, že v něm zřídí zmiňované středisko. Jenže jeho možná podoba i vliv se Praze moc nezamlouvají. „Naše představy o budoucí spolupráci jsou, řekl bych, poněkud pestřejší nežli jen jedna dvě místnosti, ve kterých jsou určité obrazovky,“ řekl Vondra. „Ty by nám dávaly obraz, ale nikoli příležitost na tu situaci nějak adekvátně reagovat,“ vysvětlil.

Je tak možné, že středisko včasného varování, pokud Američané nepřijdou s nějakými vylepšeními, nakonec v ČR nevznikne. Jednání s USA ale podle Vondry dál pokračují, přičemž je možné, že by se spolupráce nakonec mohla týkat jiných oblastí, než je protiraketová obrana.