Pöcking (Německo) – Syn posledního rakouského císaře Ota Habsburský (Otto von Habsburg) zemřel dnes v bavorském Pöckingu. Hlavě habsburského rodu bylo 98 let, desítky let působil v evropské politice a zastupoval v Evropském parlamentu konzervativní bavorskou CSU. Panovnické ambice však neměl. Narodil se sice jako dědic trůnů zemí habsburské monarchie, v roce 1961 se ale všech nároků vzdal. Více než 30 let stál v čele Panevropského hnutí, byl znám také jako publicista a spisovatel. Často se zasazoval o zájmy Němců vysídlených po válce z Československa.
Syn posledního habsburského císaře zemřel
Otto von Habsburg se narodil 20. listopadu 1912, jeho otec Karel byl tehdy druhý v pořadí nástupnictví na rakouský trůn a po smrti prvního následníka Františka Ferdinanda v roce 1914 a poté i císaře Františka Josefa v roce 1916 se panovníkem skutečně stal. Nejstarší Karlův syn Otto ale fakticky přišel o nárok na trůn už ve svých šesti letech – v říjnu byla vyhlášena Československá republika, o dva týdny později se za republiku prohlásilo Rakousko a nakonec oba státy rozpadlé monarchie následovalo i Maďarsko.
Karel Schwarzenberg o Otovi Habsburském:
„Od počátku rozpoznal, co byl Hitler zač, to mu musíme přiznat. Už jako mladistvý se proti němu postavil.“
„Statečně bojoval za všechny naše národy a lidi, kteří byli tehdy zavřeni za oponou.“
GALERIE
videogallery_000129270
Sám Ota Habsburský se na rozdíl od svého otce zesnulého v roce 1922 nikdy nepokusil získat zpět vládu alespoň v některé ze zemí někdejšího habsburského soustátí. Naopak odmítl nabídky Adolfa Hitlera a Franciska Franca, kteří chtěli využít hlavu staré panovnické dynastie jako svou loutku – avšak korunovanou. Druhou světovou válku strávil Ota Habsburský jako striktní odpůrce nacionálního socialismu ve Spojených státech, poté žil v Rakousku a následně v Bavorsku.
Nakonec hájil politický odkaz svého rodu v Evropském parlamentu, kde zasedal mezi lety 1979 a 1999, a v čele Panevropského hnutí, které od 20. let minulého století prosazuje myšlenku sjednocení evropských států. Podporoval také Ústavní smlouvu o Evropě, která měla napomoci intenzivnější integraci kontinentu. Současně se však vyjádřil, že si nedovede představit vstup Turecka a Ruska do Evropské unie.
Již v době, kdy Edvard Beneš přišel s myšlenkou vyhnání Němců z Československa, ji Ota Habsburský odmítal. Později se často kriticky vyjadřoval k prezidentským dekretům, kterými Beneš svůj nápad uskutečnil. Po roce 1989 vyzýval československé, respektive české politiky k intenzivnějšímu dialogu se sudetskými Němci, vzhledem ke kritice dekretů ale byl sám často kritizován.
Současně však byl ctěn i svými oponenty. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg připomněl, že například levicový europoslanec Jiří Pelikán svého habsburského kolegu považoval za člověka, který „se vyzná a pracuje s plným nasazením“.
Řada českých měst udělila Otovi Hasburskému čestné občanství – především Brandýs nad Labem, kde sídlila rodina císaře Karla, ale například také Františkovy Lázně.
Ota Habsburský byl ženat s Reginou Sasko-Meiningenskou, společně měli sedm dětí. Nejstarším synem – a tedy i hypotetickým následníkem českého trůnu – je Karel Habsburský.
Zesnulý potomek císařů bude 16. července pohřben v Kapucínské kryptě ve Vídni po boku svých předků. Do krypty bude současně přenesena rakev jeho manželky, která zemřela loni.
Za Otu Habsburského jsou plánovány čtyři zádušní mše – v sobotu v Pöckingu, v pondělí v Mnichově, ve středu v Mariazellu a další sobotu ve vídeňském chrámu svatého Štěpána.