Bangkok - Barmská armáda posílá vězně na frontovou linii bojů s etnickými povstalci. S tímto zjištěním přišla organizace Human Rights Watch (HRW), podle níž jsou vězňové používáni jako lidské štíty a ti, kteří se snaží uniknout, jsou zabíjeni. Používání odsouzenců na otrockou práci představuje válečný zločin, který by měla vyšetřit OSN a místní úřady by pak měly za ně stíhat, uvádí v dokumentu HRW.
Barma prý používá vězně jako lidské štíty
Represivní armáda Barmy je již dvě desítky let obviňována, že nutí civilisty včetně vězňů sloužit jako nosiči. Avšak „přinucování vězňů jít na frontu zvyšuje krutost barmské armády na novou úroveň“, upozornila Elaine Pearsonová, zástupkyně ředitele pobočky HRW v Asii.
Svědectví od desítek uprchlých nosičů, kteří byli nuceni se účastnit armádních ofenziv, ukazují, že „protiprávní taktiky barmské armády se od loňských pokryteckých voleb nezměnily“, uvedl Pchou Šan, ředitel humanitární skupiny etnických Karenů v Barmě, která spolupracovala na zprávě.
Barma
Dotázaní byli odsouzeni za bezvýznamné přestupky i vážné zločiny. Z věznic po celé zemi byli náhodně vybráni a následně převezeni do táborů a pak začleněni do vojenských jednotek, vysvětluje se v dokumentu HRW.
Vážné porušování práv, které naplňuje podstatu válečných zločinů, se podle zprávy děje se zapojením vysoce postavených civilních i armádních činitelů, nebo přinejmenším s jejich vědomím.
Barma
Junta formálně předala moc
Po půlstoletí vlády vojenská junta loni uspořádala volby, po nichž oficiálně předala moc civilní vládě. Avšak vláda je fakticky jen prodlouženou rukou armády. Na politické scéně se nezměnilo nic ani po listopadovém propuštění disidentky Do Aun Schan Su Ťij ze sedmiletého domácího vězení.
V internaci zůstává v Barmě stále kolem 2 000 politických vězňů, v sousedním Thajsku žije přes 100 000 uprchlíků. A na severu a východě země sporadicky pokračují střety mezi vojáky a etnickými povstalci, kteří už desítky let usilují o větší autonomii.