Oslo – Norskému atentátníkovi Andersi Breivikovi, který před více než týdnem zabil 77 lidí, zabránil v mnohem větším vraždění fakt, že uvízl v dopravní zácpě. Z ostrova Utöya, kam se přesouval, mezitím odjela skupina významných politiků vládní sociální demokracie a také mnoho mládežnických účastníků. Také bomba v autě v centru Osla měla zřetelně menší účinek, protože Breivik vůz zaparkoval nad kolektorovým tunelem, vyplývá z výsledků vyšetřování. Breivik podle svého právníka Geira Lippestada během masakru na ostrově Utöya sám volal policii. V parlamentu v Oslu se dnes také konal pietní ceremoniál na památku obětí masakru. Premiér Jens Stoltenberg oznámil, že země uctí památku obětí 21. srpna dnem smutku.
Norský masakr mohl být mnohem horší, 21. srpen dnem smutku
Breivik si sice při plánování činu trasu z centra Oslo k ostrovu několikrát projel a stopoval si čas potřebný pro přesun, nikdy to ale nedělal v době dopravní špičky. Tak se stalo, že se z centra města, kde nastražil téměř tunovou bombu v dodávce, nakonec přesouval k ostrovu mnohem déle, než čekal. Cestou ho zdržela zácpa v místě jedné dopravní nehody a poté druhá u staveniště tunelu.
Z ostrova kolem tří hodin odpoledne odjela skupina špičkových politiků v čele s bývalou premiérkou Gro Harlemovou Brundtlandovou, která mládežnický tábor navštívila, a vzápětí ostrov opustilo také mnoho mladých účastníků. Právě k 15. hodině ale chtěl Breivik podle svých plánů na ostrov dorazit.
Policejní odborníci také zjistili, že nálož v dodávce umístěné u vládních budov mohlo skutečně tvořit asi 950 kilogramů výbušnin. Město mělo štěstí v neštěstí – ukázalo se totiž, že Breivik nevědomky auto zaparkoval nad kolektorovým tunelem, který prakticky polovinu síly výbuchu pohltil. „Je naprosto unikátní, že tunová bomba zabila za bílého dne v centru města jen osm lidí,“ řekl policejní expert Per Nergaard.
Uctění památky obětí teroru v Oslu (zdroj: ČT24)
Jednadvacátý srpen bude celonárodním dnem smutku
Památku obětí masakru dnes na zvláštní akci uctil norský parlament. V projevech politiků znovu zaznělo, že země bude po tragédii ještě demokratičtější a otevřenější. Premiér Stoltenberg dnes také v parlamentu oznámil, že země uctí památku obětí masakrů celonárodním dnem smutku 21. srpna. Na tryznu budou pozváni přeživší, blízcí obětí, zasahující policisté i personál nemocnic, který ošetřoval zraněné.
„Norská veřejnost reagovala na teroristické útoky zodpovědně a důstojně a rozhodla se pro demokracii,“ řekl sociálnědemokratický šéf vlády v narážce na diskusi o imigrační politice, která se po útoku v zemi rozvinula. „Nelze připustit žádnou štvanici proti svobodě názorů,“ dodal. „Všichni se z tragédie můžeme v něčem poučit.“
V přítomnosti krále Haralda, následníka trůnu Haakona a členů vlády přečetl předseda parlamentu Dag Terje Andersen jména všech 77 obětí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya.
Podle nedávného průzkumu si 65 procent Norů myslí, že tresty za podobné činy jsou v zemi příliš nízké. Jen 24 procent se domnívá, že jsou dostačující. Premiér i předseda parlamentu podle svých slov nejsou voláním po zostření trestů za teroristické činy překvapeni, odmítli však unáhlené změny a vyslovili se pro nutnost diskuse.
Norská policie ustavila zvláštní vyšetřovací jednotku
Norská policie ustavila zvláštní vyšetřovací jednotku, která se má na teroristické útoky z 22. července soustředit. V zájmu vyšetřování zabavila mobilní telefony, fotoaparáty a počítače svědků událostí na ostrově Utöya, vyslechnuto už bylo více než 200 lidí. Kromě toho chce policie podrobně zmapovat veškeré Breivikovy aktivity v posledních deseti letech. Zaměří se přitom na možnost, že pachatel na útocích spolupracoval se zahraničními extremistickými organizacemi.
Breivik navíc podle svého obhájce na policii vypověděl, „že volal policii z Utöyi“. Lippestad to dnes řekl norské televizi NRK. Nedokáže ale říct, zda jeho klient hovořil pravdu. Breivikovu verzi by potvrzovala líčení některých svědků masakru na ostrově. Ti tvrdí, že viděli pachatele telefonovat. Norská policie to zatím odmítá komentovat.
Norové končí v Libyi
Norsko dnes také oznámilo, že ukončí účast na operacích Severoatlantické aliance v Libyi. Z akcí stáhne čtyři své letouny F-16. Společně s letadly dalších států NATO se podílely na střežení bezletové zóny nad pouštní zemí. Norská vláda o stažení letadel rozhodla už v polovině června. Norsko původně poslalo šest letounů, v červnu ale jejich počet snížilo.
Martin Koller o stažení Norska z bojů o Libyii (zdroj: ČT24)