Washington - Kolem Země možná dřív obíhaly dva Měsíce. Nová studie v časopise Nature tvrdí, že tato teorie by mohla vysvětlit záhadná pohoří na odvrácené straně Měsíce. Její autoři se domnívají, že hory vznikly po pomalé srážce obou těles, kdy to větší – náš nynější Měsíc - pohltilo to menší. Scénáři astronomové říkají „Velký plesk“ v reminiscenci na teorii „Velkého třesku“ popisující vznik vesmíru. „Velký plesk“ podle nich vysvětluje také poněkud pokřivený tvar Měsíce.
Velký plesk připravil Zemi o druhý Měsíc
Teorii vědci představili i s počítačovým modelem názorně předvádějícím, jak se všechno mohlo seběhnout. Ilustrace měsíčního střetu vypadají, jako by větší Měsíc dostal v klasickém groteskovém gagu dortem do tváře. Experti, kteří se na nové teorii nepodíleli, míní, že tenhle nápad dává smysl, jakkoli ještě není úplně dořešený.
Všechno se to údajně odehrálo zhruba před 4,4 miliardami let, tedy dávno před tím, než na Zemi vznikl jakýkoli život.
Kvůli nízké rychlosti se horniny a kůra z menšího Měsíce rozptýlily po povrchu většího Měsíce, místo aby při nárazu vznikl kráter, jaký by vytvořil rychlejší střet. Fyzika tohoto střetu je překvapivě podobná plesknutí dortem do obličeje, uvedl spoluautor studie Erik Asphaug.