Madrid – Krize eurozóny zatím nejvíc udeřila na jihu Evropy. Na hraně státního bankrotu balancují kromě Řecka také Itálie, Portugalsko a Španělsko. A právě tam se před pár měsíci dalo do pohybu hnutí mladých. Vystoupili proti politice vlády a diktátu velkých koncernů.
Mladí Španělé nechtějí návrat středověku
Hnutí odporu beseduje přímo uprostřed bývalého královského parku. Právě monarchie, vliv církve a jakási novodobá šlechta mladým španělským republikánům vadí nejvíc. Někteří z nich tvrdí, že se do Španělska vrací středověk. Jen s tím rozdílem, že dnešní panstvo už nejezdí na koni ani v brnění. „Pěti stovkám největších firem v časech krize vzrostly zisky o třicet procent. Vláda škrtá, kde může, ale má to negativní dopad jenom na obyčejné lidi. Tak to nejde dělat,“ zlobí se ekonom a člen Hnutí 15. května Jorge Espinosa.
Španělé protestují proti situaci v zemi
Zdaleka ne všichni členové hnutí tvrdí, že je všechno špatně. Pro historičku Vanessu de Cruz je hlavní to, aby si současní politici uvědomili, že už jim lidi nebudou svůj hlas dávat bez rozmyslu a zadarmo: „Nevím, kam to povede. Zatím se nechceme politicky angažovat. Už to, že se lidi nebaví na ulici o fotbale, ale o politice, považuji v téhle zemi za velký úspěch.“
Hnutí se pyšní tím, že nemá žádné vůdce a každý hlas má stejnou váhu. Jenže právě to je podle kritiků jejich největší slabina. „Tvrdit, že tohle není demokracie, je strašně nebezpečné. Jistě, má své chyby. Kdo by nebyl třeba proti korupci? Ale nic na tom nezměním, když budu donekonečna debatovat v ulicích,“ kritizuje protestující mládež člen vládní socialistické strany PSOE Víctor Ruiz.
Ve Španělsku se blíží volby a politici debaty mladých zpovzdálí bedlivě poslouchají. Lídr socialistů už oznámil, že bude prosazovat změnu volebního zákona. Právě to je přitom jeden z hlavních konkrétních požadavků rozhořčených.
Reportáž Petra Zavadila (zdroj: ČT24)