Geronimo: „O indiánech bude slyšet jen to, co o nich běloši napíší“

Washington - Život apačského náčelníka Geronima je dodnes zahalen pochybnostmi. Pro své věrné spolubojovníky byl neohroženým obhájcem práv indiánů, jiní v něm naopak viděli obyčejného vraha bělochů. Spekulace se také vedou o významu jeho odboje v dějinách indiánských válek i o jeho oblíbenosti mezi vlastním lidem. A neví se také, kdy se přesně narodil. A jako vyvrácená se považuje dřívější domněnka, že Geronimo posloužil Karlu Mayovi jako předloha a vzor pro Vinnetoua. Kapitulace „posledního svobodného náčelníka“, jak byl někdy označován, 4. září 1886, se stala významným milníkem v dějinách amerických indiánů.

Geronimo, indiánským jménem Goyathlay nebo Gokhlayeh (Ten, který zívá, zkráceně Zíval), se narodil nejspíš mezi lety 1820-1825 na pomezí Arizony a Nového Mexika. Ve svém autorizovaném životopisu Geronimo uvedl, že se narodil v červnu 1829. Patřil k poměrně komplikované skupině čirikavských kmenů Apačů. Zásadní obrat v jeho životě nastal údajně v březnu 1851, kdy mexičtí vojáci při masakru u Kaskiyehu zabili jeho ženu, tři syny a matku. To tvrdí samotný Geronimo, ale jinak se o klíčovém okamžiku jeho života vedou spekulace. Tehdy prý také slíbil, že celý život zasvětí pomstě. 

V následujících letech si vydobyl pověst neohroženého bojovníka, který chrání svůj lid, a legendární se stala hlavně jeho nepolapitelnost, kdy měl v patách někdy i tisícovky vojáků. Zpočátku nepatřil mezi nejslavnější bojovníky, situace se ale změnila v roce 1874, kdy zemřel náčelník čirikavských Apačů Cochise. 

Někdy na počátku 50. let získal jméno, pod kterým se proslavil - Geronimo. Mexičtí vojáci, které nenáviděl ze všech nejvíce, se totiž při jeho neohrožených útocích obraceli ke svatému Jeronýmovi a indiánskému náčelníkovi se to jméno zalíbilo. V posledních letech před kapitulací se Geronimovi dařilo s hrstkou svých bojovníků unikat mnohonásobné přesile vojáků, v roce 1885 například pobilo jeho 34 bojovníků a osm starších chlapců v Mexiku a USA na 200 lidí. 

V roce 1886 kapituloval již v březnu, kvůli nedůslednosti amerických vojáků se mu však podařilo uprchnout. V září ale svůj stále zoufalejší boj vzdal navždy. Po své kapitulaci byl převezen do věznice na Floridu a posléze do rezervace u Fort Sillu v Oklahomě. 

V posledních letech svého života se Geronimo stal turistickou atrakcí - prodával své fotografie a vyráběl různé suvenýry. V únoru 1909 zemřel na západ plic, který si údajně „uhnal“ poté, co opilý spadl z koně do studené řeky. Jeho poslední slova byla: „Slunce vyjde, chvíli svítí, zapadne a je pryč. Tak to bude i s indiány. Uplyne jen málo let a o indiánech bude slyšet jen to, co o nich napíší běloši ve svých knihách.“