Dadaab (Keňa) – Desítky tisíc Somálců prchají před hladomorem a jejich útočištěm je vyprahlý východ Keni, který je dlouhodobě obýván etnickými Somálci. Místní obyvatelé se cítí ale čím dál tím víc ohroženi, protože nově příchozí ubírají z omezených zdrojů oblasti a stávají se konkurenty v boji o pracovní místa.
Keňa se obává rostoucího napětí kvůli somalským uprchlíkům
Severovýchodní Keňa je dlouhodobě obývaná etnickými Somálci, což z ní činí primární destinaci pro 400 tisíc uprchlíků, kteří jsou nyní v Dadaabu, největším uprchlickém táboře na světě. Oficiální činitelé se nyní obávají, že další příliv uprchlíků by mohl dlouho doutnající napětí rozdmýchat v otevřený konflikt. Policie uvedla, že už viděla místní, kteří se střetli s uprchlíky přecházejícími hranici. To bezpečnostní síly přimělo k žádosti o stovky mužů posil.
Zároveň se ale tamní Keňané cítí rozpolceni. Osman Bathe, který byl zvolen do místní městské rady a z této oblasti Keni pochází, říká, že se cítí rozpolcený mezi povinnostmi vůči svým lidem - keňským Somálcům - a sympatiemi k desetitisícům hladovějících Somálců. „Dřívější uprchlíci nám způsobili spoustu starostí z hlediska bezpečnosti a životního prostředí, a přesto se nemůžeme postavit proti nově příchozím, protože to by bylo nelidské,“ řekl.
Osman Bathe, zastupitel městské rady Dadaabu
„Sdílíme stejné náboženství, jazyk a kulturu. Jsou to naši somálští bratři a utíkají před hladem a válkou.“
Bathe dodal, že už mu zbylo jen osm velbloudů a deset ovcí, protože uprchlíci vykáceli stromy a zabrali okolní pozemky, aby se na nich mohli usadit nebo tu pást vlastní zvířata. V dobách před prvním příchodem uprchlíků v roce 1991 míval 70 velbloudů, 100 ovcí a 55 krav.
Také další místní obyvatelé si stěžují, že uprchlíci kácejí stromy, z nichž si staví příbytky nebo je používají jako palivo. Dalším steskem je skutečnost, že humanitární agentury najímají uprchlíky jako levnou pracovní sílu a poskytují větší pomoc uprchlíkům než neméně potřebným místním obyvatelům. To ovšem humanitární organizace popírají.